Průjem je velice častým onemocněním a často naprosto neškodným. Zhruba 30% obyvatelstva trpí ročně jedním až několika akutními průjmovými epizodami. Průjem proto patří mezi hlavní příčiny pracovní neschopnosti. Stolice je na rozdíl od většiny tělesných funkcí ovlivnitelná vnějším prostředím. Vedle věku a jídelních zvyklostí se na frekvenci a povaze stolice projeví také duševní faktory jako je stres nebo psychická zátěž. Dvě až tři stolice denně nebo jedna až tři týdně - to vše leží v mezích normálního stavu. V závislosti na přísunu potravy vyloučí člověk denně mezi 100 až 300 gramy stolice, která se z 60 až 90% sestává z vody. V případě, že tělo ztratí více vody, dochází k průjmu (diarrhoe).
Průjem může mít mnoho příčin. Nejčastější příčinou jsou střevní infekce. K nákaze dochází většinou potravinami a pitnou vodou, které jsou kontaminovány bakteriemi nebo viry. Méně často dochází k infekci po kontaktu s nemocným.
Průjem je typickou známkou onemocnění. Faktory, které podporují cestovatelský průjem, jsou cestovní stres, časové a klimatické změny, nezvyklé, tučné nebo ostré pokrmy a hlavně špatné hygienické poměry. Všechny tyto faktory podporují nákazu střevními bakteriemi.
Nejčastějšími původci cestovatelského průjmu jsou bakterie Escherichia coli. K průjmu může vést také otrava potravinami nebo houbami. I některé léky (například antibiotika, antirevmatika, léky proti zácpě) mohou vyvolávat průjem jako vedlejší účinek.
Průjem může být rovněž příznakem jiné nemoci, např. alergie na potraviny (plody moře, jahody, kravské mléko, obiloviny).
Také u chronických zánětlivých onemocnění jako je Crohnova choroba a ulcerózní kolitida nebo nádor střeva může dojít k průjmovým příhodám. Dalšími příčinami průjmů může být např. nedostatek laktázy, enyzmu podílejícího se na trávení mléčných výrobků, závažná onemocnění slinivky břišní (pankreatu) nebo žlučníku a diabetes mellitus.
Některé příčiny průjmu konkrétněji:
Bakteriální infekce
Stafylokoky jsou bakterie, často přežívající v horních cestách dýchacích (nose či nosohltanu), aniž by jakkoli škodily. V některých případech však mohou vyvolat hnisavá infekční onemocnění, zejména kůže a sliznic dýchacích cest. Pokud jsou pro stafylokoka vytvořeny vhodné podmínky, rychle se množí a tvoří toxin, který působí na střevo (enterotoxin). Ten dráždí nervová zakončení ve střevě, čímž jednak působí zrychlení střevní motility a průjem, jednak zvracení (příčinou je reakce podněty, vysílané nervy ze střeva do centra). Enterotoxin je vysoce odolný proti teplu, ani 30 minutový var ho nezničí. Dodejme, že stafylokoky doslova milují vajíčka a majonézové saláty.
Salmonely jsou v našich zeměpisných šířkách nejčastějším původcem infekčních průjmových onemocnění. Bakterie se vyskytují hlavně v drůbežím a hovězím mase (samotným zvířatům však neškodí). Jejich šíření je podporováno hlavně špatně hygienicky zabezpečenými velkochovy. Salmonela se do střeva dostává s potravinami, například s málo provařeným masem, vajíčky, zmrzlinou nebo majonézou, nebo také přímým kontaktem s nemocnou osobou. Ve střevě může zapříčinit těžké vodnaté průjmy doprovázené vysokou horečkou, nevolností, zvracením a silnými bolestmi břicha. Pro zdravé lidi je salmonelóza středně závažným onemocněním. Velmi nebezpečnou ovšem může být pro kojence, nemocné a staré lidi. Jeden zvláštní druh salmonelly (Salmonella typhi) je příčinou tyfu. Nebezpečí nákazy infekcí stoupá s horšími hygienickými podmínkami.
Specifickým případem salmonelózy je tyfus. K nákaze dochází znečištěnou pitnou vodu a potravinami. Onemocnění počíná průjmem, vysokou horečkou, bolestmi hlavy, ztrátou chuti a bronchitidou. Teprve ve druhém nebo třetím týdnu nemoci se objevují průjmy s povahou hrachové kaše.
Kampylobakter je původcem střevní infekce spojené se zvracením, bolestmi břicha a chřipce podobnými potížemi (horečka, potíže s klouby). Nákaza se uskutečňuje infikovanými potravinami, pitnou vodu nebo kontaktem s nemocnými zvířaty.
Shigely jsou původci úplavice (dyzenterie). Infekce se přenáší znečištěnou pitnou vodou a potravinami, ovšem zdrojem může být i nakažený kuchyňský personál. Hlavními příznaky jsou horečka, silné křečovité bolesti břicha, nevolnost, zvracení a průjmy, obsahující hlen a krev.
Vibrio cholerae je bakterie, způsobující onemocnění cholerou. Vibria se mohou do těla dostat znečištěnou pitnou vodou, mořskými plody nebo potravinami. Typickými příznaky onemocnění jsou vodnaté průjmy, vytrvalé zvracení a snížená tělesná teplota. U špatně stravovaných a zdravotně nalomených osob má onemocnění cholerou velice těžký průběh, hlavně v případě, že nemoc není dostatečně rychle léčena. V některých zemích, kde se cholera vyskytuje, je při vstupu požadován doklad o očkování proti choleře, i když ani to není spolehlivá ochrana proti nákaze cholerou.
Virové infekce střeva
Viry se od bakterií odlišují v tom, že nemají vlastní látkovou výměnu. Napadají normální buňky hostitele, v nichž se množí. Průjem se silným zvracením a bolestmi hlavy a svalů jsou typickými projevy virové infekce střeva, někdy dochází i k výskytu horečky, rýmy nebo zánětu krku.
Mykózy
Candida albicans je kvasinka, která se usidluje v zažívacím traktu. Infekce může probíhat bez jakýchkoliv příznaků, může ovšem vyvolat i často se vracející nebo dlouhotrvající průjmy. Protože se kandida ráda vyživuje cukry, dochází v případě stravování se jídlem bohatým na cukry k silné tvorbě plynů ve střevě doprovázené nadýmáním.
Průjmová onemocnění se dělí na akutní a chronická.
Akutní průjem:
Akutní průjem je většinou vyvolán infekcí. Upozorňuje na sebe více než třemi stolicemi denně, jejichž skladba se dá popsat jako kašovitá až tekutá. Ve většině případů nemusí být tento typ průjmu lékařsky léčen, nýbrž stačí pořádná dieta a dodržování pitného režimu. Ovšem trvá-li průjem déle než tři dny a projevuje-li se silnými bolestmi břicha a/nebo zvracením, měli byste okamžitě vyhledat lékaře.
Takzvaný cestovatelský průjem je nejčastějším onemocněním při cestách do tropických zemí. Odhadem jím onemocní každý rok až 6 miliónů lidí. Při cestách do Afriky, Indie, jihovýchodní Asie nebo střední Ameriky je průjmem postižen každý druhý cestovatel. Ale ani v jížní Evropě nesmí být nebezpečí podceňováno. Zažívaí obtíže se zpravidla objevují několik dní po příletu do místa dovolené a odeznívají až tak po pěti dnech.
Chronický průjem:
O chronickém průjmu mluvíme, když problém trvá déle než 10 až 20 dní. Za chronickým průjmem se mohou skrývat poměrně banální příčiny, například funkční poruchy vstřebávání. Správné určení příčin lékařem je v tomto případě nezbytné, protože průjem může být i projevem nějaké jiné, podstatně horší choroby.
Podráždění střeva (colon irritabile) patří k nejčastějším zažívacím problémům vůbec. Je řazeno mezi potíže zažívacího traktu, které nemají žádnou organickou příčinu. Přesto dokáže podrážděné střevo vyvolat velice nepříjemné potíže: dostavují se bolesti břicha, pocit sytosti a nadýmání, střídavě dochází k zácpě a k průjmu. Typickým projevem je změna povahy stolice doprovázená bolestmi, ústup bolestí po stolici a průjmy, které se nevyskytují v noci, ale ve dne, hlavně ráno brzy po probuzení. Příčina není známa, existují však názory, že za podráždění střeva je v první řadě odpovědna přecitlivělost střevních stěn proti tlaku a chemickým drážděním.
Stejně tak mohou být odpovědny za průjem poruchy vstřebávání živin (resorpce). Obzvláště častým onemocněním je celiakie nebo sprue.
Celiakie je resorpční porucha, jejíž podstatou je nesnášenlivost k lepku (gluten), bílkovině, obsažené v obilí (ale neobsahují jej například rýže, kukuřice, pohanka nebo jáhly). Objevuje se většinou již v dětském věku.
Onemocní-li lidé až v dospělém věku, je nemoc označována jako sprue. Nejčastěji se příznaky celiakie objeví, když dojde u malých dětí k změně potravy z čistě mléčné na obilovinou, to znamená někdy mezi šestým a dvanáctým měsícem života. Tyto děti trpí chudokrevností a nepříjemně páchnoucím nažloutlým průjmem a nadýmáním. Preventivně by měly být kojenci co nejdéle vyživováni mateřským nebo upraveným kravským mlékem. Čím později dojde ke kontaktu střeva s glutenem, tím méně je střevo poškozováno, protože mezitím dojde k vyzrání slizniční bariéry.
Sprue se u dospělých projevuje rovněž nepříjemně páchnoucí, tučnou stolicí. Dochází k chudokrevnosti, ztrátě váhy, bolestem kostí, kožním onemocněním, edémům nebo svědění.
U trvajících průjmů musí lékař zjistit příčinu. Bude se vás ptát na další projevy nemoci jako je horečka nebo zvracení, jídelní zvyklosti nebo cestování do dalekých zemí. Kromě toho bude vyšetřovat i stolici, kde by se případně mohly nalézat původci infekce a zjistí snášenlivost různých druhů potravin. Občas dochází i k vyšetření ultrazvukem (sonografie) břišní dutiny nebo k vyšetření vnitřku střeva (endoskopie).
Průjem může být doprovázen více nebo méně silnými bolestmi žaludku nebo břicha, horečkou nebo jinými potížemi. Lékaři poslouží všechny tyto doprovodné symptomy k rozpoznání prvotní příčiny onemocnění. Také konzistence, barva a množství stolice mohou sloužit jako pomocný klíč k nalezení příčin nemoci.
Vodnaté, pěnovité stolice světlé barvy bez viditelného podílu krve, případně s nestrávenými zbytky jídla mohou naznačit možnost onemocnění tenkého střeva.
Častější stolice po menších množstvích, příměs krve a sliznice jsou naopak většinou symptomy onemocnění tlustého střeva.
Průjem doprovázený zvýšenou teplotou, zvracením, bolestmi žaludku a případně i bolestmi hlavy nebo svalů je většinou zapřičiněn střevní infekcí virového nebo bakteriálního původu.
Dochází-li několik hodin po jídle k průjmu zároveň se silným zvracením a bolestmi žaludku, je podezření na bakteriální infekci potravin. V takovém případě je většinou postiženo více osob najednou.
Vyskytuje-li se průjem vždy po určitém jídle, může se jednat o alergii na určitý druh potravin.
Časté průjmy s příměsí krve nebo hlenu ukazují na chronické zánětlivé onemocnění střeva. V těchto případech musí být bezpodmínečně vyhledán lékař.
Opakovaný průjem, který má souvislost s nespecifikovatelnými potížemi střev a žaludku, jako je pocit sytosti, nadýmání nebo nevolnost, může být známkou podráždění střev.
Častější průjem lesknoucí se tukem, nepříjemně páchnoucí a ve velikých množstvích, spojený se ztrátou váhy a bledostí, většinou ukazuje na resorpční poruchu.
Léčba Hlavním cílem správné léčby průjmového onemocnění je omezení ztráty tekutin (dehydratace). Proto hodně pijte, nejméně čtyřnásobek normálního příjmu tekutin. Vhodný je čaj slazený hroznovým cukrem nebo minerální voda nesycená CO2. Nejvhodnějšími čaji jsou především z listu peprmintu, fenyklový čaj, černý a heřmánkový.
Dávejte pozor na to, abyste měli stálý přísun soli (hodí se např. slané tyčinky). Cukr ulehčuje příjem minerálních solí, které jsou při velkém průjmu hojně vylučovány a ztráceny. Nejlépe je sladit hroznovým cukrem (lépe se vstřebává). Dopřejte si klid v posteli a teplo. Snažte se moc nejíst, upřednostňujte lehké pokrmy jako jsou suchary, knäckebrot, rýže nebo rýžová kaše, bramborová kaše nebo strouhaná jablka. Také rozmačkané jahody, banány, borůvky nebo maliny jsou vhodné. Naopak, omezte příjem mléka, tuků, vajíček, cukru, kakaa, jablečného džusu, zmrzliny a zelí.
Glukózo-elektrolytové přípravky nahradí tekutinový a minerálový nedostatek. Aktivní uhlí a jiné adsorbenty váží bakteriální toxiny. Adstringenty (bismutové a stříbrné soli) srážejí povrchové vrstvy bílkovin. Tím dojde k opětovnému zpevnění stolice a normalizaci množství. Loperamid působí podobně jako opiáty, prodlužuje transportní dobu potravy střevním traktem (zpomaluje pohyby střeva). Není vhodný v případě bakteriální infekce, protože vzniká nebezpečí hromadění jedu, vylučovaného bakteriemi.
Při těžkém průběhu bakteriální střevní infekce salmonelou nebo shigelou je nutno podat antibiotika.
Po léčbě antibiotiky je dobře obnovit normální střevní mikroflóru (např. jogurty, které obsahují kvasinky a některé střevní bakterie).
Při celiakii a sprue je jediným opatřením dieta. Informujte se u svého lékaře o zakázaných a povolených pokrmech.
Při podráždění střeva pomohou křeč uvolňující spazmolytika, prokinetika (regulují pohyby střev), potrava bohatá na vlákninu, masáže střev a uklidňující cvičení.
Měl bych při onemocnění průjmem vyhledat lékaře?
Kratší, méně těžké průjmy můžete pomocí diety, hodně tekutin a klidu ošetřovat sám. Trvá-li ovšem průjem déle než tři dny a je-li provázen horečkou, silnými bolestmi nebo silným zvracením, nebo dokonce krví ve stolici, měli byste si určitě nechat poradit od lékaře.
Co mám dělat, když mě na dovolené zastihne průjem?
Hodně pijte. Ztrátu minerálních látek můžete vyrovnat pomocí uvařeného cukr-elektrolytového nápoje: 1 litr vařené vody, 3 špičky nože soli, 1 čajová lžička prášku do pečiva, 1 sklenička pomerančového džusu a 4 polévkové lžíce hroznového cukru. Omezte konzumaci kořeněných pokrmů, tuků, mléka a vlákniny.
Emailu
Zaregistrovat se
