Alergie na slunce

Alergie na sluneční záření

V České republice trpí odhadem každý pátý až šestý občan touto takzvanou sluneční alergií. Tzv. alergie na sluneční záření je většinou označována jako světelná urtikaria nebo polymorfní světelná dermatóza. Nejedná se totiž o „pravou“ alergii, při které se v těle tvoří neobvykle velké množství zvláštních (IgE) protilátek, které při vniknutí alergenu do těla vyvolají přehnanou imunitní reakci. To ovšem není případ alergie na sluneční záření, při které v těle vznikají látky, které již samotným působením slunečního záření vyvolávají u citlivějších lidí  změny pokožky podobné alergické reakci. 

Kapitoly

Příčiny/rizikové faktory

Předpokládá se, že u zhruba 80% pacientů je za alergické projevy nemoci odpovědno dlouhovlnné sluneční UV-A záření. Tento druh záření se podílí na tvorbě buňkám škodících chemických sloučeninách, takzvaných volných radikálů, v tkáních. Kyslíkové volné radikály  zřejmě hrají důležitou roli při vzniku onemocnění.

„Výkonnou“ látkou, která vyvolá zarudnutí a svědění kůže, je ale zřejmě histamin - stejně jako při alergických reakcích.

Průběh

U lidí trpícími sluneční alergií se po několika hodinách až dnech po vystavení se intenzivnímu slunečnímu záření objeví typické změny pokožky. Často si pacienti stěžují na silný pocit svědění. Kromě toho se objevují vyrážky s puchýřky, zarudnutí kůže nebo pupínky. Označení sluneční alergie jako „polymorfní sluneční dermatóza“ je odvozeno právě od této rozmanitosti kožních projevů. Ty se mohou objevit u každého pacienta v mnoha různých formách, které se pacient od pacienta liší. Změny pokožky se vyskytují pouze v místech, která byla vystavena přímému slunečnímu záření. To jsou nejčastěji ramena, paže a výstřih.

Kromě klasické alergie na sluneční záření existuje ještě poškození pokožky, kterému se v některých zemích říká „Mallorka-akné“. Tak se označují změny pokožky, které jsou vyvolány látkami (tuky nebo emulgátory) obsaženými v kosmetice, krémech na opalování nebo parfémech. Také tyto látky mohou  po dlouhém opalování u postiženého vyvolat silný pocit svědění, červené skvrny na kůži, pupeny a malé puchýřky. Podle těchto pupínků, které jsou podobné těm, jaké se tvoří při akné, vznikl hovorový název Mallorka-akné, ačkoli stav nemá s pravou akné nic společného. Stejně jako u tzv. alergie na slunce jsou nejvíce postiženými partiemi ramena, paže a výstřih. Je-li opalování omezeno, vymizí většinou pupínky po několika málo dnech zcela samy, bez jákékoli léčby. Pocit svědění se dá velice dobře zvládnout pomocí látek, které omezí vylučování histaminu (antihistaminika). Chce-li  člověk zabránit zbytečným potížím, musí zapomenout na většinu kosmetiky, která obsahuje tuky a emulgátory. Navíc musí dávat pozor na používání krému na opalování, který by také neměl obsahovat tukové přísady. Vhodné jsou opalovací gely.

Ovšem nejen z vnějšku působící látky (krémy a podobně) mohou způsobit potíže. V kosmetice, krémech na opalování, lécích a potravinách mohou být obsaženy součásti, které jsou vstřebány střevem a rozneseny krví do celého těla. Samy ale většinou nevyvolávají žádnou reakci. K poškození kožních buněk může dojít, když se spojí intenzivní opalování (UV - záření) a příjem takovýchto látek. Hodiny po slunečním ozáření se dostaví potíže, například pálení, píchání, otoky a zčervenání v místě ozáření, stejně jako silné spáleniny (fototoxická reakce). Na těchto reakcích se mohou podílet éterické oleje, které jsou obsaženy například v čaji Earl-Grey, nebo umělá sladidla. Také některé léky zvyšují citlivost kůže na světlo a tím i riziko vzniku spálenin. Proto by se měl pacient vždy zeptat lékaře na možné vedlejší účinky.

V řídkých případech může u někteých lidí dojít i ke vzniku „pravé“ fotoalergie. V těchto případech se potíže nevyskytnou hned při prvním slunečním ozáření, nýbrž až po takzvané sensibilizační fázi, ve které jsou vytvořeny specifické IgE protilátky, a po opakované expozici slunečnímu záření. Dochází k změnám pokožky, rudnutí, pocitu svědění, puchýřkům a tvorbě strupů.

Rozpoznání/vyšetření

Alergie na slunce se ve většině případů dá rozpoznat podle kožních příznaků a následků předešlých slunečních koupelí. Údaj pacienta o používání kosmetiky nebo léků může být uporněním na Mallorka-akné nebo na fototoxickou reakci. V případě fotoalergie mohou k rozpoznání pomoci kožní testy, které provádí lékař dermatolog.

Léčba

V akutní fázi pomohou antihistaminika, která mírní silný pocit svědění a zastavují kožní projevy. Antihistaminika jsou léky, které brzdí vylučování histaminu z buněk, které ho produkují. Protože je histamin nejdůležitější látkou při vzniku alergických reakcí, může se pravidelným užíváním antihistaminik v mnoha případech docílit zmírnění nebo dokonce vymizení potíží. Mohou být užívána i jako prevence při již známém onemocnění sluneční alergií. Člověk začne s užíváním antihistaminik asi 3 dny před začátkem dovolené a užívá je po celou dobu dovolené. Kromě toho je možné pokožku navyknout na sluneční záření tím, že ji v pomalu se zvyšujících dávkách vystavujeme „horskému slunci“ nebo ozařování v soláriu. S touto prevencí by měl člověk začít již 6 týdnů před dovolenou. Užívání vitamínu B6, B12 nebo beta-karotenu, stejně jako kalcia může u některých pacientů také navodit zlepšení. Masti obsahující kortikosteroidy sice rychle zmírňují pocit svědění a záněty, ale po ukončení léčby se kožní projevy znovu ukáží.

Prevence

Omezení výskytu na přímém slunci je nejefektivnější prevencí vůbec, ovšem ne vždy tou nejjednodušší. I když se člověk pokusí jít slunci co nejvíce z cesty, často to nestačí. Proto je vřele doporučováno používání krému na opalování s vysokým faktorem ochrany (vyšším než 15), kterým je možné alergické potíže zmenšit. Lidé s tzv. alergií na slunce by měli nejméně 6 týdnů před dovolenou začít zvykat pokožku na UV záření v solariu. Je ale třeba vidět i druhou stranu mince. Sluneční záření dodá pokožce sympatický hnědý odstín, ale současně také vážně poškozuje kožní buňky: je bezpečně prokázáno, že nadměrné UV záření je hlavní příčinou vzniku mutací některých genů v buňkách kůže a kožní rakoviny, a to v její nejnebezpečnější formě (maligní melanom), pro mnoho pacientů smrtelné. Hlavní zásadou by proto mělo být užívat slunce na plážích jižních moří s rozumem. Totéž platí i o soláriích.

Přesto, že přípravě informací v našich článcích věnujeme maximální pozornost, všechny zde uvedené informace je nutno považovat za informativní. Při silných potížích, nápadných tělesných změnách nebo před užitím léků se bezpodmínečně ptejte svého lékaře nebo lékárníka. Především těhotné ženy a chronicky nemocní si musí před užitím každého léku vyžádat poučení o jeho vhodnosti a bezpečnosti.


Komentujte, hodnoťte, ptejte se!
Přihlašte se pomocí

nebo zadejte své jméno
Odběr novinek

Poradny

Kalkulačky

Poslední události