Vyrážka

Exantém, ekzém, exanthema

Vyrážka bývá odborníky označována za exantém či eflorescenci, což lze doslovně přeložit jako výkvětek, v případě vyrážky na sliznici hovoříme o enantému. Vyrážky se mohou objevit jen na určitých místech, nebo mohou mít generalizovaný charakter. Exantémem označujeme ty vyrážky, které se objevily náhle a na několika místech zároveň, což není případ třeba chronické lupénky či pupínků na hrudníku.

Vyrážka může mít podobu červených skvrn, které přes svrchní pupínky na povrch vůbec nevystoupí, ale také to mohou být i hrboly nebo puchýře. Mohou být seskupeny do různých tvarů, jako lineárně, hadovitě, mapovitě či do kruhů, ale mohou být rozmístěny i nepravidelně a ojediněle. Postupem času se z nich mohou vytvořit šupinky, praskliny, oděrky, strupy či vředy (po jejich zahojení se může objevit jizva).

Za některé vyrážky může krvácení z drobných cév, jež prosvítá pod kůží (purpura či petechie).

Postižení celého těla

V případě celkového zarudnutí těla, tzv. erytrodermie, ke kterému došlo rozšířením z jednoho místa či splynutím více míst, bývá na vině zánět. Ten je vyvolaný kožními infekcemi, jako například lupénkou, ekzémem, alergickou nebo toxickou reakcí na některé léky, a rozšířil se po celém těle. Kvůli riziku ztráty iontové a proteinové rovnováhy je nutná hospitalizace.

Ve většině případů jsou však vyrážky menší a pouze lokální. Vyvolat je může slunce, hmyzí bodnutí, poštípání parazity a roztoči či zranění holicím strojkem apod. Kvůli těmto vyrážkám není třeba vyhledávat lékaře, většinou samy vymizí. Nejlepší prevencí je používat po opalování či popálení kůže speciální mléka či panthenolový sprej. Na svilušky zase pomůže repelent či aplikace tea tree olejíčku v místech, která bývají nejvíce postižena.

Vyrážky mohou vyvolat také infekce, jako je tomu v případě planých neštovic, které trápí především děti. Proti jiným nemocím jako zarděnky a spalničky jsou již děti povinně očkovány. I tak je však nejde v případě oslabené imunity zcela vyloučit. Problémy pak způsobují hlavně jejich komplikace (zápal plic, zánět mozkových blan). Nákaza pravými neštovicemi je však nemožná, neboť tato nemoc se už nevyskytuje.

Plané neštovice

Tuto nemoc bezpečně rozpoznáme podle malých pupínků či puchýřů, které se rozsívají postupně ve vlnách. Kromě chodidel a dlaní tak mají různé části těla pupínky v různých stadiích, což může připomínat i nebe s hvězdami. Puchýřky neboli vezikuly navíc obsahují tekutiny, takže připomínají kapky rosy. Nalezneme je do konce i ve vlasech, na rozdíl od jiných nemocí, a často je nákaza dětí neštovicemi i řízena rodiči, neboť čím dříve dítě neštovice chytí, tím lehčí budou mít průběh. Komplikovaný průběh může mít nemoc pouze u lidí se slabší imunitou, ti však bývají proti neštovicím očkováni, stejně jako děti s rakovinou. Je-li dítě zdravé, volíme spíše než očkování samotnou nemoc, neboť tím bude imunita dítěte posílena. Inkubační doba bývá 10 až 23 dní a pupínky se nesmějí škrábat, jinak hrozí riziko infekce (stafylokokové a streptokokové impetigo).

Pásový opar

I lokalizace bývá v případě vyrážky důležitým ukazatelem. Při pásovém oparu (herpes zoster) bývá postižen trup, respektive hrudník, ale výskyt může být i na úrovni beder nebo šíje. Pásový opar je velmi bolestivý a vytváří souvislé nakupení puchýřků na jedné straně těla.

Svrab

Svrab postihuje především ty lidi, již si příliš nepotrpí na hygienu. Objevuje se v místech s jemnou kůží, jaká je v podpaží, mezi prsty či na genitáliích. Kvasinkové a houbové infekce zase vyhledávají ta místa, kde snadno dojde k zapaření (třísla, podpaží, mezi prsty, na hýždích, genitáliích a u obézních lidí i pod prsy a břichem).

Další onemocnění

Existuje celá řada dalších kožních onemocnění, jako například lupénka (psoriáza), porucha keratinizace pokožky (ichtyóza), lišej (lichen planus), purpura, sklerodermie, pemphigoid, pemphigus, dermatitidy, kopřivka (například při alergii na léky), alergické ekzémy (atopické) či mikrobiální a kontaktní alergie (na kovy, chemické látky a další). Všechny uvedené nemoci vyvolávají vyrážku, stejně jako některé choroby orgánů (nádory, karcinoidový syndrom či systémový lupus erytematodes).

Alergickou reakci ve formě vyrážky může vyvolat i řada léků, především antibiotik.

Léčba

Léčba vyrážky probíhá vždy podle příčiny, která vyrážku vyvolala. V případě, že léčba nezabere, jsou nasazovány kortikoidy. Na zánětlivé vyrážky přikládáme studené obklady, zatímco teplé vysýchavé obklady tlumí svědění, zmenšují mokvání a pomáhají dokrvení. Léčba může také probíhat prostřednictvím mastiček, krémů, pudrů, roztoků či emulzí a na každou chorobu je potřeba zvolit něco jiného. Vždy proto navštivte kožního lékaře, který vám doporučí další postup. V případě mokvající vyrážky se za doktorem vypravte okamžitě.

Svědění, které se u vyrážek vyskytuje velmi často, lze mírní antihistaminiky či fenistilem.

Kapitoly

Přesto, že přípravě informací v našich článcích věnujeme maximální pozornost, všechny zde uvedené informace je nutno považovat za informativní. Při silných potížích, nápadných tělesných změnách nebo před užitím léků se bezpodmínečně ptejte svého lékaře nebo lékárníka. Především těhotné ženy a chronicky nemocní si musí před užitím každého léku vyžádat poučení o jeho vhodnosti a bezpečnosti.


Komentujte, hodnoťte, ptejte se!
Přihlašte se pomocí

nebo zadejte své jméno
Dob@Imports Microsoft.IdentityModel.Claims
Odběr novinek

Poradny

Kalkulačky

Poslední události