Čím dále tím více lidí alergicky reaguje na určité potraviny, např. na jahody, čokoládu, vejce a mléko. Už několik minut po určitých jídlech obvykle pociťují slabé svědění v ústech, později trpí nevolnostmi a křečemi v oblasti žaludku. Ačkoli se naše tělo denně musí vypořádat s více jak stovkou různých, z části dokonce i exotických, součástí potravy, alergie vyvolávají především základní potraviny jako mléko, vejce a další potraviny, obsahující bílkoviny (například ryby nebo oříšky velmi často vedou k alergickým reakcím).
Při alergii reaguje imunitní systém člověka na v podstatě neškodné složky potravy nadměrnou obrannou reakcí. Stejně jako u jiných alergických onemocnění mají odborníci za to, že alergií na potraviny onemocní jen ti lidé, kteří k tomu mají vrozené dispozice. Proti některým složkám potravy, ve většině případů proti bílkovinám v nich obsaženým, si tělo vytváří protilátky. Protilátky v normálních případech pomáhají tělu bránit se proti „vetřelcům“ jako jsou viry, bakterie nebo na různé škodlivé látky.Pokud člověk trpí alergií, znamená to, že jeho imunitní systém se odnaučil rozeznávat škodlivé a neškodné látky a tvoří určitý typ protilátek (IgE) i proti neškodným látkám. Látky z našeho okolí, které při určitých okolnostech vyvolávají tvorbu protilátek, mohou být například pyly, roztoči, zvířecí srst nebo i potraviny a bývají souhrnně označovány jako alergeny. V případě, že některé potraviny vyvolávající alergie jsou požívány opakovaně, vznikají v těle komplexy alergenů s protilátkami, které se váží na některé typy buněk a způsobují uvolňování nežádoucích látek jako například histaminu, které pak způsobují alergickou reakci. Již několik let se všeobecně ví, že existuje spojitost mezi alergiemi na potraviny a alergiemi na různé druhy pylů. Lidé reagující alergicky na pyly břízy mají například často potíže v případě, že jedí jablka, celer nebo oříšky. Tento fenomén označujeme jako sdruženou alergii. Její příčinou je fakt, že pyly břízy mají některé složky shodné s jablky. Takovéto sdružené alergie se objevují i u jedinců, kteří jsou alergičtí na přírodní latex. Reagují velmi často alergicky na kiwi, banány nebo avokádo. Protože velmi vzrostl počet případů alergií na různé druhy pylů, vzrůstá také počet lidí alergických na potraviny.
Příznaky alergií jsou velmi různorodé. Nejčastěji se objevují po jídle problémy v ústní dutině a na kůži, občas však také žaludeční a střevní potíže. Nejvíce pacientů si stěžuje za několik minut po jídle na svědění až otoky v ústech, anebo v hrdle. Po krátké době se také mohou objevit vyrážky a kopřivka. Zažívací potíže jako nevolnost, zvracení, průjem nebo zácpa se objevují spíše ojediněle. U některých alergiků stačí k vyvolání alergických příznaků jako je svědění kůže, kopřivka s horečkou nebo dušnost již dotek s potravinou obsahující alergeny nebo vdechnutí páry při jejím vaření. Pokud je někdo mimořádně přecitivělý na určité potraviny, může během vteřin až několika minut dojít až k tzv. anafylaktickému šoku. Po počátečních lehkých potížích následuje masivní zhoršení celkového zdravotního stavu s dušností, poklesem krevního tlaku, pocením a nakonec s bezvědomím, při kterém je život ohrožen selháním oběhového systému.
Rozpoznání alergie na potraviny není vždy jednoduché, protože je velký počet potravin, v nichž jsou obsaženy alergizující látky, které mohou potíže vyvolávat. Zdravotní problémy nemusí být navíc způsobeny skutečnou alergií. Některé potraviny, například některé druhy sýrů, víno, rajčata, kysané zelí nebo jahody totiž vyvolávají příznaky podobné alergiím - tzv. „pseudoalergické reakce“- jiným mechanismem. Obsahují totiž histamin nebo látky histaminu podobné nebo vedou k uvolňování těchto látek v těle. To u citlivých jedinců způsobuje potíže podobné alergiím, příčinou však nejsou IgE protilátky. V tomto případě se jedná o potravinovou nesnášenlivost, která ovšem obvykle nebývá o moc příjemnější. Také některé léky jako antibiotika nebo léky proti bolestem mohou vést k alergickým příznakům. Proto by pacienti měli bezpodmínečně vyhledat odborného lékaře nebo kliniku, kde budou podrobeni důkladnému vyšetření. Podrobné dotazování lékařem na příznaky již zpravidla pomůže určit potraviny, které přicházejí v úvahu. Poté lékař zpravidla provede speciální alergenové testy, které podezření potvrdí nebo vyvrátí. Ve většině případů začíná alergologova diagnostika kožním vpichovým testem (tzv. prick-test). Aby bylo možné tento test provádět, vyrábějí se z různých potravin testovací roztoky. Od každého roztoku se pak kápne jedna kapka na předloktí pacienta. S pomocí injekční jehly nebo kopíčka (lancety) se nato opatrně naruší povrchní vrstva kůže, aby se roztok dostal hlouběji, protože v hlubších vrstvách kůže jsou uloženy obranné buňky. Z některých čerstvých potravin je těžké vyrobit testovací látky, a proto se ovoce nebo zelenina k testu používají v čerstvé (syrové) nebo vařené podobě. Při tomto postupu se stejnou lancetou jako u roztoků bodne do ovoce a hned poté do kůže. V případě, že pacient má ve svém těle protilátky proti testované potravině, kůže v místě vpichu oteče a zčervená. Laboratorním vyšetřením je možné zjistit případné protilátky v krvi. Tímto způsobem se potvrzuje výsledek kožního testu. Zjištění protilátek v krvi má ovšem význam jen tehdy, když pacient má také odpovídající potíže. U mnoha lidí mohou být prokázány protilátky proti potravinám nebo dalším alergenům přesto, že u nich nikdy nedošlo k alergickým potížím. Takové jedince přirozeně není třeba léčit. Aby bylo prokázáno, že byly vskutku nalezeny potraviny odpovědné za pacientovy potíže, musí pacient po těchto testech vyzkoušet (sníst) vzorek testovacího pokrmu. To se nejčastěji provádí v nemocničních podmínkách, protože je určité riziko anafylaktického šoku a pacient musí být pod kontrolou. Konzervační látky a barviva se plní k otestování do malých kapslí. Tyto látky jsou jen zřídka pravou příčinou alergie na potraviny. Mohou však podmiňovat nesnášenlivosti potravin. Ve velmi ojedinělých případech, kdy i přes kožní testy, krevní rozbory a požití testovacího jídla nebyl nalezen zřejmý původce alergie, jsou nasazovány speciální diety, při kterých bývají postupně vylučovány různé složky jídel. Zpravidla se začíná speciální bramborovo-rýžovou dietou, a den po dni jsou pak přidávány další potraviny. V případě, že se objeví příznaky alergie, ví se, která z potravin alergii způsobuje. Uvedený postup může být zdlouhavý, ale někdy je to poslední možná cesta umožňující určit příčinu potravinové alergie.
Jakmile je nalezen původce alergie, je samozřejmě nejlepší léčbou vyvarovat se ho. To se však často lehčeji řekne než udělá. V mnoha jídlech a polotovarech je obsaženo mnoho potravinových složek, barviv, aromatizujících látek aj., které nejsou vždy dostatečně výrobcem na obalu uvedeny. V takových případech může pomoci rada dietologa, který dokáže poradit, v kterých potravinách se skrývají nebezpečné látky. Bílkoviny, mléčné a sójové výrobky obsahuje většina potravin. Mléčná bílkovina je např. obsažena v jogurtech, syrovátce, šlehačce, kaseinu a laktalbuminu nebo je součástí posilovačů chuti. V restauracích je nutné věnovat zvláštní pozornost ukrytým alergenům: ale jen málokdy člověk obdrží na otázku, jaké přísady jídlo obsahuje, přesnou odpověď. Proto může i přes velkou opatrnost docházet k nepříjemným problémům. Z uvedených důvodů by nemocný, trpící nějakou zvláště výraznou alergií na potraviny, měl mít při sobě léčebnou sadu pro případ nouze. Tyto sady předepisuje ošetřující lékař. Vedle kortikosteroidových a antihistaminových tablet obsahují adrenalinový sprej nebo injekci adrenalinu. Při prvních alergických potížích musejí být tyto léky ihned použity. Jen tak je možné předejít životu nebezpečnému anafylaktickému šoku. Předpoklady pro účinnou léčbu jsou v současné době jen u pacientů, u kterých se alergie na potraviny vyvinula z alergie na pyly (tzv. pylově asociované potravinové alergie). Existuje zde totiž možnost tříleté hyposensibilizační léčby, při které si imunitní systém pomalu zvyká na alergeny a začíná na ně reagovat méně intenzivně. Tak se zeslabuje i nadměrná reakce těla na ostatní sdružené alergeny a zmenšují se potíže způsobené alergií na potraviny. To se nejvíce týká lehčích příznaků v oblasti ústní dutiny. Je ale otázka, zda je tímto způsobem možné úplně vyloučit i vznik alergického šoku. V každém případě by hyposenzibilizační léčba měla být prováděna pouze specializovaným lékařem, protože při ní může dojít k nepříjemným vedlejším účinkům. Bez většího významu jsou otoky a zčervenání v místech vpichů i často se objevující lehké alergické reakce. Ve vzácných případech však může dojít k život ohrožujícímu anafylaktickému šoku. Těhotné ženy a těžce nemocní pacienti z tohoto důvodu většinou nemohou být desenzibilizováni.
Sada pro případ nouze by měla být vaším stálým doprovodem. Myslete také na pravidelnou kontrolu této sady: prošlé léky ztrácejí účinnost!
S prevencí alergií je nutné začít již v kojeneckém věku, částečně již před narozením. Kouřící matky zvyšují riziko dítěte onemocnět alergií, zvláště kouří-li i po dobu těhotenství. Po narození může kouření rodičů přispět ke vzniku astmatických onemocnění. Děti alergických rodičů by měly být pokud možno kojeny až 6 měsíců. Strava dětí až zhruba do věku jednoho roku by neměla obsahovat vejce, ořechy a rybí produkty, aby se jimi nepřispívalo ke vzniku alergií na potraviny. V takových rodinách by se dětem v prvním roce života nemělo podávat kravské mléko. Je také prokázáno, že brzký kontakt dítěte se zvířecí srstí značně přispívá ke vzniku různých alergií. I když už člověk trpí alergií na potraviny, je možné něco udělat pro zmírnění jeho potíží. Některé potraviny ztrácejí při vaření nebo pečení alergizující účinky nebo alespoň vyvolávají podstatně mírnější alergické reakce. To platí i o alergii na ořechy a některé druhy zeleniny. Vejce, mléko nebo ryby jsou naproti tomu většinou i ve vařeném nebo pečeném stavu stále stejně nebezpečné. Staré odrůdy jablek většinou vyvolávají slabší reakce než nově vyšlechtěné. U mnoha alergiků na jablka pomáhá ke zmírnění problémů jejich oloupání. Některé z alergických potíží dětí se s přibývajícím věkem částečně ztrácejí. Proto by se mělo v pravidelných intervalech opakovaně zkoušet, zda jejich alergie na určité potraviny stále trvá. Dospělí ale mají zřídkakdy takové štěstí. Někdy se sice jejich potíže časem zmírní, ale častěji musejí na některé pochutiny na celý život zapomenout. I u těchto pacientů by však měl být pravidelnou kontrolou množství IgE protilátek v krvi průběh alergického onemocnění sledován. Pro nouzové případy by měl každý alergik u sebe nosit svůj „průkaz alergika“. Tento průkaz vystaví ošetřující lékař nebo alergolog. Zapisují se do něj všechny látky, na které je pacient alergický. Pokud by u něho přes léčbu došlo k alergickému záchvatu nebo anafylaktickému šoku, bude ošetřující lékař o povaze alergie okamžitě vědět a může bez ztráty drahocenného času zvolit správnou léčbu.
Pro vysoké počty lidí alergických na burské oříšky upouští v poslední době stále více leteckých společností od jejich servírování na palubách letadel. Pokud jste alergický na burské oříšky a vysoce alergický dokonce i na nejmenší kousky oříšků ve vzduchu, zeptejte se před rezervací letenky, zda i vámi vybraná letecká společnost přistoupila k tomuto kroku. V každém případě byste však u sebe měl mít sadu pro nouzové případy.
Jak časté jsou alergie na potraviny?
Odhadem 5 % obyvatel trpí alergiemi na potraviny. U většiny pacientů, kteří přicházejí k lékaři s podezřením na takovou alergii, však lékař nakonec přichází na jiné příčiny potíží. Proto je nutné vyloučit například existenci pseudoalergie na potraviny. Také jiná střevní onemocnění nebo alergie na pyly, zvířecí srst nebo léky musejí být vyloučeny jako možné příčiny pacientových potíží. Naproti tomu při vyrážkách nebo potížích podobných senné rýmě se zpravidla hned nemyslí na potravinovou alergii, a její rozpoznání je ztíženo.
Co je pseudoalergická reakce?
Pod pojmem pseudoalergie se rozumí alergii podobná reakce, například na některé potraviny. V tomto případě se ale na reakci nepodílí vlastní systém, ale nějaká látka z potravin. Protože se však potíže opravdové alergii velmi podobají, mluví se o pseudoalergii. Původcem mohou být například barviva nebo konzervační látky, ale také látky, obsažené v přírodních potravinách jako v ovoci, zelenině, vínu nebo kysaném zelí. Rozeznat opravdovou alergii od pseudoalergie je možné jen pomocí specifických alergických testů a zjištěných nebo naopak neprokázaných IgE protilátek.
Emailu
Zaregistrovat se
