Vědecké výzkumy prokázaly, že na změny počasí je citlivá více než polovina lidstva. Jistě to znáte sami – když dlouho nesvítí sluníčko, jste nepříjemní. Když je naopak horko, přejete si ochlazení a když zima, nejraději byste nikam nechodili. Někteří dokonce poznají změnu počasí dopředu tím, že je bolí klouby, svaly, či jizvy po operaci, může se jim také zhoršit dýchání.
Klimatologie
Tento vědní obor se zabývá studiem podnebí, dlouhodobými podobami a účinky meteorologických procesů. Mezi její hlavní úkoly patří studium utváření podnebí na naší planetě jako celku, ale i v jednotlivých oblastech a také se zabývá objasňováním podnebných specifik Země, studiem podnebí v dějinách a vymezováním klimatických oblastí.
Bioklimatologie
Bioklimatologie zkoumá vše, co sami na sobě vnímáme a co se týká počasí:
• horké počasí nejhůře snášejí zejména lidé s kardiovaskulárním onemocněním
• mrazy jsou nepřítelem chudokrevných, navíc poškozuje kůži a plíce
• játra trpí silným a trvalým větrem
• dlouhotrvající sucho neprospívá ledvinám
• slezině zase vadí nepřiměřené vlhko
Součástí bioklimatologie je biometeorologie zabývající se vlivy meteorologických prvků na živé organismy. Pokud je tento obor zaměřen na člověka v souvislosti s medicínou, mohl by být jeho výzkum směřován především k problému civilizačních chorob.
Prevence proti vlivům počasí
Podle výzkumů lidé nejhůře snáší jarní počasí, jelikož právě v tomto ročním období se prudce střídají teploty a teplotní rozdíl je vysoký, což nedělá dobře našemu organismu, který je navíc po zimě oslaben. Prevencí nám může být výživa, která by měla být pestrá. Měli bychom omezit tuky a sacharidy a na druhou stranu bychom měli přijmout dostatek bílkovin, minerálů a vitamínů.
DJ
Emailu
Zaregistrovat se
