Horké letní dny jsou pro lidský organismus velkou zátěží. Nejen, že při teplotách nad 30°C hrozí tělu dehydratace, ale při extrémním teplu nám hrozí nepříjemnost v podobě úžehu nebo úpalu. Víte, jak od sebe úpal s úžehem rozeznat? S námi je dokážete nejen rozlišit, ale naučíte se, jak proti nim bojovat.
Pravá podoba úpalu
Úpalem se rozumí nemoc z přehřátí. Na vině tak vždy nemusí být samotné sluníčko a jeho přímé paprsky. V případě úpalu zcela postačí dusné, horké počasí (teploty 35°C a více) a vysoká vlhkost vzduchu. Úpal je většinou následkem pobytu v prostorách s vysokou teplotou a nedostatečným větráním. Velikým problémem je i jízda v prostředcích hromadné dopravy nebo v autě, kde dosahují teploty velmi rychle stoupají, nebo sport či jiná fyzická zátěž. V lidském organismu tak dochází k nedostatečnému odvodu tepla, který úpal zapříčiňuje. Při poruchách štítné žlázy dochází k nadměrné tvorbě tepla, která může být příčinou rychleji vzniklého úpalu, stejně tak jako nedostatek tekutin a solí k tvorbě potu.
Úpal číhá při velkých akcích jako jsou sportovní utkání v halách nebo na festivalech, kde jsou sice lidé na vzduchu, ale stále vystaveni teplu. Úpal se projevuje celkovou slabostí, zástavou pocení, nejistou chůzí, závratěmi, bolestí hlavy, horečkou a v extrémních případech může člověk i omdlít. Mohou nastat pocity nejistoty a zmatenosti či křeče z nedostatku tekutin.
První pomoc při úpalu
První pomocí při úpalu je přemístit člověka na chladné místo, uvolnit mu oděv (sundat mikinu nebo bundu) a zvednout mu dolní končetiny. Tím se zmírní pocit nevolnosti. Ideální volbou je studená sprcha, která tělo ihned zchladí. Pokud nemáte po ruce vanu nebo sprchový kout, zchlaďte postiženého tím, že mu budete pomalu polívat vodou ruce, krk a vlasy. Pokud je člověk při vědomí, zajistěte mu dostatek vychlazených tekutin, nejlépe v podobě čisté vody. V akutnějších případech, kdy ztrácí vědomí, ihned zavolejte lékaře. Více si o první pomoci při úpalu můžete přečíst zde.
Prevence jako nejlepší cesta proti úpalu
Nejlepší cestou, jak předejít úpalu, je nosit vzdušnější oblečení z prodyšného materiálu. Pokud musíte trávit čas v uzavřeném prostoru, mějte u sebe dostatek tekutin a pokud je možnost, namáčejte si vlhkým hadříkem zátylek nebo vlasy.
Pravá podoba úžehu
I úžeh neboli sluneční úpal je ve své podstatě nemocí z přehřátí. Vzniká delším pobytem zejména na přímém slunci bez pokrývky hlavy. Tím se přehřeje celý lidský organismus, pokožka zrudne, někdy se spálí a následovat mohou silné bolesti hlavy. Dále i poruchy vědomí, křeče, zvracení, nevolnost a mžitky před očima. Příznaky většinou přicházejí později než v případě úpalu, například v noci po dni stráveném na slunci. Většímu riziku jsou vystaveni lidé se světlejší barvou pleti, zejména pak zrzci, které může takto silné sluníčko nepříjemně spálit. Postiženému pomůžete stejným způsobem jako v případě úpalu – chladné místo a dostatek studených tekutin.
Prevence jako nejlepší cesta proti úžehu
Jak nám říkaly již naše babičky, mezi 11 dopoledne a 14 odpoledne se snažme být co nejméně na slunci, které je tou dobou nejsilnější a riziko úžehu tak velmi vysoké. Nezapomínejte na to, že sluneční paprsky projdou i skrze mraky a slunečníky. Prevencí je tak dostatek tekutin, řádná pokrývka hlavy a opalovací krém.
Rizikové skupiny
Mezi nejvíce ohrožené jedince patří samozřejmě děti především do pátého roku věku. "U dětí tohoto věku totiž podstatnou část jejich těla tvoří voda. V důsledku vysokých teplot tak u nich může velmi rychle dojít k velkým ztrátám tělesné vody a rozvoji velmi komplikovaného stavu. Dětem je tedy nezbytné podávat zvýšené množství tekutin jako mírně oslazený čaj či neperlivé minerální vody, aby k rozvoji úžehu nebo úpalu nedošlo," komentuje přednosta Pediatrické kliniky Fakultní nemocnice Brno, Zdeněk Doležel. Na pozoru by měli být i senioři, kteří tolik nepociťují pocit žízně a snadno mohou dehydratovat svůj organismus.
Emailu
Zaregistrovat se
