Studie: Konzumace velkého množství červeného masa zvyšuje riziko smrti.

Výsledky federální studie, která zahrnovala půl milionu mužů a žen, podpořily již dříve známé důkazy toho,  že strava zatížená množstvím červeného masa jako jsou hamburgery nebo množstvím uzenin jako jsou párky, slanina nebo nářez, představuje zdravotní riziko. Ačkoli je zmíněné riziko považováno za mírné, vedoucí autorka studie Rashmi Sinhaová z Národního institutu pro rakovinu tvrdí, že výsledky studie plně podporují tvrzení různých společností doporučujících snížit příjem červeného masa a uzenin z důvodu prevence rakoviny. Závěry studie byly zveřejněny v Monday´s Archive s of Internal Medicine. Deset let trvající denní konzumace množství masa odpovídajícího čtvrtlibrovému hamburgeru zvýšila u mužů zúčastněných ve studii riziko úmrtí na rakovinu o 22% a riziko úmrtí na choroby srdeční o 27% ve srovnání s těmi, kteří jedli červeného masa nejméně, tedy pouze pět uncí týdně. Ženy, které jedly velká množství červeného masa, čelily o 20% vyššímu riziku úmrtí na rakovinu a o 50% vyššímu riziku úmrtí na choroby srdeční než ženy, které činily opak.

U uzenin je vzestup rizika méně závažný. Badatelé stanovili uvedené riziko porovnáním počtu úmrtí ve skupině, která konzumovala velká množství masa, s úmrtími ostatních účastníků studie. Ti ze zúčastněných, kteří jedli více bílého masa jako kuřecího či rybího, byli vystaveni nižšímu zdravotnímu riziku. Badatelé oslovili 545 000 lidí ve věku 50 až 71 let, zjišťovali jejich stravovací návyky a poté skupinu sledovali po deset let. Během tohoto období bylo zaznamenáno 70 000 úmrtí. Účastníci studie byli vybráni mezi členy AARP (organizace sdružující osoby starší 50 let se zájmem o vyšší kvalitu života, pozn.překl.), tedy ve skupině, která se těší lepšímu zdraví než ostatní stejně staří Američané. „To znamená, že výsledky studie není možné vztáhnout na celou populaci“, tvrdí Sinhaová. Výsledky studie závisely také na tom, zda se její účastníci dokázali správně rozpomenout na to, jak se v minulosti stravovali. V závěrečné analýze brali badatelé taktéž v potaz další rizikové faktory jako kouření, dřívější výskyt rakoviny v rodině nebo vysoký body mass index (BMI). Barry Popkin, ředitel Interdisciplinárního centra pro obezitu při Severokarolinské Univerzitě na Chapel Hill, v průvodním komentáři píše, že snížení spotřeby masa by mělo dalekosáhlejší důsledky než je pouze podpora zdraví. Dobytek se podle něj podílí na globálním oteplování emisí skleníkových plynů. Státy by měly taktéž přehodnotit poskytování dotací farmářům na pěstování dobytka, neboť tato politika snižuje ceny masa a podporuje tak nezdravé stravování na mase založeném. „Podporovali jsme trendy ve stravování, které významnou měrou přispěly ke globálnímu oteplení“, řekl Popkin v rozhovoru. Elisabetta Politiová z Dukeova dietetického a fitness centra v Durhamu tvrdí, že odepřít si červené maso je stejně tak snadné, jako zvýšit podíl ovoce a zeleniny ve stravě. „Neříkám, že by se každý měl stát vegetariánem,“ uvedla Politiová. „Maso by na talíři mělo hrát vedlejší, nikoliv však hlavní roli.“

Národní výbor pro vepřové maso a Národní asociace pěstitelů hovězího dobytka závěry studie zpochybnily. Dietoložka Ceci Snyderová v prohlášení za prve zmíněnou instituci uvedla, že „snahou studie je znehodnotit význam červeného masa poukazováním na extrémní případy jeho konzumace, které však neodrážejí způsob stravování většiny Američanů.“ „Libové maso jako součást vyvážené stravy pomáhá předcházet chronickým onemocněním, spolu s dostatkem pohybu a nekuřáctvím,“ uvedla za Asociaci pěstitelů dietoložka Shalene McNeillová.