Oplodnění znamená spojení spermie a vajíčka. Je to složitý proces, k jehož úspěšnému završení musí být splněna řada podmínek. Jestliže proběhne pohlavní styk v době ovulace, je oplodnění vajíčka velmi pravděpodobné. Zdravý muž produkuje asi 400 miliónů spermií při každé ejakulaci. Spermie jsou obklopeny hlenem, které chrání spermie před kyselostí uvnitř pochvy. Jakmile se spermie ocitnou v pochvě, ihned zahájí svou cestu vzhůru pochvou a děložním hrdlem do dělohy.
Pohybují se intenzívním mrskáním svých drobounkých bičíků. Některé ze spermií odumírají cestou v kyselém prostředí pochvy. To je přirozený způsob výběru, protože se tak zajistí, že poškozené nebo nezdravé spermie neoplodní vajíčko.
Milióny spermií, které se musí dostat do dělohy, jsou vyživovány alkalickým hlenem v kanále děložního hrdla. Pak pokračují v cestě do děložní dutiny a dále do vejcovodů. Tato cesta dlouhá asi 20 cm (8 palců) jim trvá přibližně 45 minut – a pouze asi 2000 spermií při ní může skutečně přežít. Spermie zůstávají naživu ve vejcovodech maximálně 3 dny, a celou dobu jsou připravené ke spojení s vajíčkem, jestliže nastane ovulace. Když je vajíčko již přítomno ve vejcovodu, oplodnění proběhne okamžitě. Oplodnění proběhne, jakmile spermie pronikne povrchem vajíčka. Každá spermie je nositelem enzymu (chemického katalyzátoru), který pomáhá porušit zevní povrch vajíčka, a tím umožní průnik spermie do vajíčka. Jakmile je vajíčko oplodněno, ostatní spermie odumřou.
Ženská pohlavní buňka (vajíčko) a mužská pohlavní buňka (spermie), která nyní ztratí svůj ocásek, se pak spojí dohromady v jednu buňku s jediným buněčným jádrem, které je nositelem veškerých genetických informací budoucího dítěte. Vzniklá buňka se pak rozdělí do dvou buněk a během následujících 72 hodin buňky pokračují v dělení, dokud se nevytvoří 64buněčné vajíčko. Oplodněné vajíčko pak cestuje do dělohy během přibližně 7 dnů (do 21. dne menstruačního cyklu). Během tohoto času vyrostou drobounké výběžky, které pomáhají vajíčku uhnízdit se ve výstelce dělohy, kde je pak živeno, a těhotenství může začít. Jakmile tento proces, nazvaný uhnízdění (nidace) oplodněného vajíčka nastal, oplodnění je hotovo.
Vajíčko může nyní být živeno bohatým krevním zásobením, které je přítomno v děložní výstelce. Od okamžiku oplodnění vajíčko produkuje tak zvaný lidský choriogonadotropní hormon (HCG), který informuje vaječník o oplodnění a udržuje krevní zásobení děložní výstelky, aby vajíčko mohlo pokračovat ve vývoji.
Placenta je orgán vyživující plod v děloze. Tvoří se uložením specializované části oplodněného vajíčka, zvaná trofoblast, do stěny matčiny dělohy. Po 12. týdnu těhotenství je placenta samostatný orgán; v době porodu váží přibližně 500 gramů (těsně nad 1 libru) a je tmavě červená, porézní a má tvar disku. Dvě vrstvy buněk udržují krevní oběh plodu v placentě oddělený od matčiny krve, ale mnoho látek může procházet z krve matky do krve plodu.
Plod získává všechny potřebné živiny a kyslík od matky a je schopen vyloučit všechny odpadní produkty zpět do krve matky. Tato nezbytná výměna je zprostředkována placentou, s níž je plod spojen pupeční šňůrou (pupečníkem). Kysličník uhličitý, jiné odpadní látky a hormony přecházejí z krve plodu do matčiny krve; kyslík, živiny (jednoduché uhlovodany, tuky a aminokyseliny) a hormony zase naopak z krve matky do plodu.
Placenta také působí jako ochranná bariéra chránící plod proti potenciálně škodlivým látkám, nicméně mnoho léků může procházet placentou a poškodit plod. Některé z matčiných protilátek také prochází placentou.
Konečně, placenta produkuje několik hormonů, které zabraňují ženě uvolnit další vajíčka z vaječníku a zabraňují dalším menstruačním cyklům, dokud je žena těhotná. Podporují také vývoj prsů a jejich přípravu pro výživu dítěte kojením, a ukládají tuk na boky, břicho a zadek jako budoucí energetický zdroj. Další hormony také stimulují růst dělohy a pravděpodobně zabraňují kontrakcím dělohy, dokud nezačne porod. Také lze předpokládat, že množství těchto hormonů uvolněných placentou může být důležitým faktorem pro určení doby porodu.
Jako plod (fetus) označujeme ještě nenarozené dítě od doby, kdy je ukončeno vytvoření orgánů včetně diferenciace pohlaví budoucího dítěte. Je to doba od 12. týdne těhotenství.. Do té doby vyvíjející se oplodněné vajíčko nazýváme zárodek (embryo).
Lékař stanovuje datum počátku těhotenství na první den posledního menstruačního cyklu, pak přidáním 9 měsíců a 7 dní se dostává k odhadovanému termínu porodu. Dobu těhotenství rozdělujeme na tři trimestry (období tří měsíců života embrya, resp. plodu). Ve skutečnosti ale oplodnění vajíčka nastane pravděpodobně mezi 10. až 14. dnem menstruačního cyklu, kdy je u ženy nejpravděpodobnější čas ovulace a kdy má žena nejplodnější období; těhotenství tak ve skutečnosti může začít během druhého týdne 1. trimestru. V tomto stadiu těhotenství znamená pouze existenci oplodněné buňky – vajíčka. Po asi 3 dnech po oplodnění se tato buňka pohybuje vejcovodem směrem do dělohy, opakovaně se dělí a vytváří malou skupinu buněk zvanou morula.
Za další asi 3 dny se již morula nachází v děloze. Dále se opakovaně dělí a vytváří dutý shluk buněk zvaný blastocysta, která již je viditelná prostým okem.
2. týden: Blastocysta se uhnízďuje v endometriu: tento proces se nazývá implantace (nidace). Povrchová vrstva blastocyty, zvaná trofoblast, vytváří výběžky zvané choriové klky, které vrůstají do děložní výstelky a vytvářejí placentu. Začínají se vytvářet krevní buňky a je dokončen vývoj prvních srdečních buněk.
3. týden: Hormonální změny způsobují ztluštění endometria, jehož krví je vyživována blastocysta.
4. týden: Je již dobře vyvinut amniový vak. Embryo a později plod v něm zůstávají po celé těhotenství, pohodlně uloženy v amniové tekutině za stálé teploty a chráněny proti otřesům. Srdce je již v činnosti, bije zpočátku nepravidelně, ale brzy poměrně pravidelně a rychleji než srdce matky.
V embryu, které má nyní délku asi 7 milimetrů (0,28 palce), se začíná formovat páteř a počátky nervového systému.
5. týden: Jsou formovány další orgány. Roste hlava obsahující vyvíjející se mozek, který je napojený na základ míchy. Začínají se formovat horní a dolní končetiny malé pupeny, a jsou již dobře vytvořeny srdce a krevní oběhové systémy. Krevní cévy embrya se spojují s ostatními cévami ve vyvíjející se placentě a vytvářejí pupečník (pupeční šňůru). Pokračuje zvyšování počtu choriových klků a jejich rozvětvení, což pevně připoutává embryo ke stěně dělohy.
V samotném embryu, které má nyní délku asi 10 milimetrů (0,3 palce), je zahájeno formování trávicího systému vytvořením žaludku a částí střeva. Ačkoliv dosud ještě není rozeznatelný obličej, jsou již vytvořeny drobné jamky, ve kterých budou oči a uši. Rovněž začíná formování úst a čelistí a pokračuje vývoj mozku a míchy.
6. týden: Zrychluje se vývoj hlavy. Pokračuje formování vnitřních částí ucha a formování očí (oči jsou zatím kryty kůží, z níž se postupně vytvoří víčka). Začíná vývoj malých průduchů, ze kterých později budou nosní dírky. Mozek a mícha jsou již téměř vytvořeny. Pokračuje formování trávicího a močového systému, ačkoliv játra a ledviny ještě nejsou schopné funkce. Základy horních a dolních končetin ve formě pupenů dále rostou a nyní již je možné rozeznat počínající formování rukou a nohou (od zápěstí, resp. od kotníků dolů). Koncem 6. týdne má embryo délku asi 1,3 cm (0,5 palce).
7. týden: Placenta, která zprostředkuje výměnu živin a odpadních látek mezi zárodkem a matkou, je nyní dobře vyvinuta. Nastává čas pro vývoj očí a částí vnitřního ucha, srdce již bije mnohem silněji. Pokračuje formování trávicího systému. Existuje již mnoho vnitřních orgánů, ačkoliv stále ve velmi jednoduchém stavu. Rostou plíce, ale v této fázi jsou tvořeny hutnou (solidní) tkání. Vyskytují se nepatrné páteřní pohyby a pokračuje formování obličeje až do okamžiku, kdy již je možno vidět počátek úst. Narůstají horní i dolní končetiny a jsou již vyvinuty kyčle, kolena, ramena a loketní klouby.
8. týden: Oči jsou již téměř zcela vyvinuty, ale stále kryty napůl zformovanými kožními víčky. Pokračuje formování obličeje, objevuje počátek nosu. Nyní je také možné vidět oddělené prsty na rukou a nohou, a končetiny jsou schopné drobných pohybů. Hlava, větší při srovnání se zbytkem těla, je opřena dolů přes hrudník. Plod je nyní přibližně 4 cm (1,6 palce) dlouhý.
9. týden: Pupečník je úplně zformován a zásobuje krevní oběh plodu krví. Vnitřní část uší je kompletní; nyní začíná formování zevních částí. Všechny důležité vnitřní orgány těla pokračují ve vývoji. Zvětšuje se děloha. V tomto okamžiku je plod dlouhý přibližně 4,5 cm (1,9 palce).
10. týden: Oběhový systém nyní pumpuje krev celým zárodkem. Začíná formování rozmnožovacího systému, ale pouze uvnitř těla; zevní genitálie ještě nejsou viditelné. Pokračuje vývoj obličeje a ruce a nohy jsou nyní velmi zřetelně zformovány s drobounkými srostlými prsty. Pohyby rukama a nohama jsou mnohem živější, ale matka je stále ještě nemůže cítit. Koncem 10. týdne měří embryo 5,5 cm (2,1 palce).
11. týden: Obličej je již téměř úplně zformován a jsou vyvinuta oční víčka. Začínají se formovat svaly a je zahájen vývoj zevních pohlavních orgánů. Placenta je nyní oddělený orgán, měkký kus tkáně. Objem tekutiny v amniovém vaku se plynule zvětšuje mezi 11. a 14. týdnem těhotenství.
12. až 14. týden: Téměř všechny vnitřní orgány jsou již nyní zformovány, ale dosud nemohou bez matky samostatně fungovat. Dělohu od této doby již můžeme nahmatat, svou velikostí již dosahuje nad pánevní kosti, ale na matce zatím její těhotenství není vidět.
14. až 16. týden: Končetiny pokračují ve svém formování a klouby jsou již schopné pohybu. Vyvíjejí se nehty na prstech rukou a nohou a měkké, jemné chloupky, zvané lanugo, pokrývají celý plod. Po 14. týdnu je placenta úplně vytvořená. Začíná se zrychlovat růst plodu: plod nyní váží asi 135 gramů (4 a 3/4 oz) a je asi 12 centimetrů (5 palců) dlouhý. Asi tak po 16. týdnu začínají ledviny tvořit zředěnou moč.
20. týden: Od nynějška je plod schopen dělat živé kopavé pohyby, které matka může cítit. Rychle se vyvíjí svaly, a začal růst vlasů na hlavě. Plod je nyní asi 21 cm (8,4 palce) dlouhý.
24. týden: Svaly jsou již téměř úplně vytvořeny. Placenta plynule roste: všechny nezbytné živiny, včetně kyslíku, přes ní přecházejí od matky do plodu, a odpadní látky jdou zpět přes placentu do krevního oběhu matky, a ta je vylučuje. Krevní oběh a krev matky a dítěte zůstávají zcela odděleny. Plod ještě stále není schopen existovat nezávisle na matce, ačkoliv, ve velice ojedinělých případech, děti předčasně narozené v tomto období vývoje, mající po porodu vysoce specializovanou odbornou péči, mohou výjimečně přežít. Váha plodu je asi 570 gramů (20 oz) a délka asi 33 cm (12,7 palců).
28. týden: Toto je období, od kterého se říká, že plod začíná být životaschopný, protože by měl při předčasném narození 5 % šanci k přežití. Plod je pokryt mázkem zvaným vernix, chránícím plod v amniové tekutině Plod je nyní asi 37 cm (14,5 palců) dlouhý.
Růst těla plodu je nyní přiměřený růstu hlavy, a plod má tělesné proporce dítěte. Je ovšem mnohem útlejší, protože podkožní tuk dosud není vytvořen. Množství mázku se zvyšuje. Délka těla je nyní asi 45 cm (17,7 palců), a dítě předčasně narozené v tomto období má 15 % šanci k přežití.
36. týden: Od tohoto období šance k přežití stoupá až na 90 %, protože plíce jsou již plně vyvinuty. V mnoha případech se dítě v děloze otáčí a je opřeno hlavou dolů, ale u žen, které již rodily, se toto může stát až později.
Varlata u dítěte mužského pohlaví sestupují do šourku a zvyšuje se množství mázku. Přírůstek váhy dítěte dosahuje až asi 28 gramů (1 oz) za den. Některé děti se narodí stále ještě s jemnými chloupky lanuga na rukou, na nohou nebo na ramenech, ale obvykle lanugo vymizí v posledních týdnech těhotenství.
Porod přichází asi ve 40. týdnu, ačkoliv některé ženy rodí později nebo dříve. Když se dítě narodí, stále má ještě skvrny mázku na těle, ale již ne na očích a v ústech. Dítě je asi 50 cm (20 palců) dlouhé a má průměrnou váhu 3,4 kg (7,7 libry).
Protože v prvním trimestru těhotenství probíhá základní formování plodu, je důležité, aby se matka vyvarovala všeho, co může způsobit poruchu vývoje plodu (malformaci plodu). Před užitím jakéhokoliv léku by měl být konzultován lékař, a všem ženám se doporučuje v těhotenství nekouřit a nepít alkohol. Před začátkem těhotenství by si žena měla být jistá, že má imunitu proti zarděnkám (rubeola), a jestliže ji nemá, měla by být proti zarděnkám očkována. Onemocnění zarděnkami během těhotenství může způsobit řadu těžkých poškození plodu.
Je důležité navštívit na začátku těhotenství lékaře k provedení důkladné prohlídky matky a během celého těhotenství zajistit prenatální (předporodní) péči, jejíž důležitou součástí je kontrola vývoje plodu. Metody, kterými se sleduje vývoj plodu, sahají od jednoduchého měření velikosti břicha matky až k použití ultrazvuku a řady dalších specializovaných vyšetření.
Asi týden před tím, než by měl začít normální menstruační cyklus, může žena pozorovat drobné krvácení, protože se formují nové krevní cévy, aby vyživovaly rostoucí embryo. O tom a o všech dalších příznacích těhotenství by měl lékař ženu informovat, dále by jí měl poradit s dietou a s příjmem větších dávek vitamínů a železa, které mohou být v průběhu těhotenství potřeba. Pravidelně by měla probíhat měření tlaku a vyšetření moče ke kontrole, zda je matka zdravá.
Během druhého trimestru začne matka pociťovat pohyby plodu, obzvláště těsně před usnutím. Vlastní krevní oběh matky se změnil, plynule se zvyšuje produkce krvinek. Mnoho žen pozoruje, že pije mnohem větší množství tekutiny než normálně v daném ročním období. Někdy je třeba doplnit železo k zajištění zvýšené krvetvorby.
Od 20. týdne jsou prsa matky připravena k výživě dítěte kojením: některé ženy pozorují výtok žluté tekutiny z prsních bradavek, tato tekutina se nazývá kolostrum. Její sekrece však není pravidlem u všech žen, a nic nevypovídá o budoucí schopnosti kojení.
V tomto stádiu těhotenství mají některé matky zažívací potíže, například pálení žáhy a zácpu. V případě obtíží jsou vhodná dietní opatření. Jak pokračuje těhotenství, vzestup tělesné váhy a tlak na vnitřní orgány v pánvi mohou způsobit hemeroidy v konečníku a křečové žíly na dolních končetinách. Částečně lze bránit vzniku hemeroidů vyvarováním se zácpy, a obtíže, které způsobují, lze mírnit mastmi a čípky získanými od lékaře. Doporučuje se nošení podpůrných elastických punčoch nebo punčocháčů. Tyto pomůcky je nutné navléci hned ráno ještě před opuštěním lůžka.
Ve třetím trimestru se velice zvětšuje děloha, a mnoho žen zjišťuje, že je obtížná chůze bez mírného záklonu, což může způsobit bolesti zad. Příležitostně se objevují nebolestivé stahy dělohy, které jsou normální a pomáhají průtoku krve placentou.
Ležení na břiše se stává nepříjemné. Avšak jakmile je hlava dítěte "usazena" – sestouplá v pánvi, mnoho žen se cítí pohodlněji, protože se značně sníží tlak na žaludek a bránici.
Kolem 40. týdne obvykle začíná porod. Pánevní kosti matky jsou již poněkud rozvolněny, aby umožnily průchod dítěte při porodu. Silné stahy děložní svaloviny, prasknutí amniového vaku a odtok plodové vody, nebo výtok malého množství krve z dělohy jsou první příznaky, že začíná porod dítěte. Začíná se rozšiřovat děložní hrdlo a dítě se vydává na cestu porodním kanálem. Při narození je průměrná váha dítěte asi 3,4 kg (7,7 libry), ale porodní váha mezi 2,8 kg (6,2libry) až 4,0 kg (8,8 libry) se považuje za normální.
Délka vlasů na hlavičce novorozence kolísá od téměř neviditelných vlásků až po vlasy dlouhé 4 cm (1,5 palce), nehty na rukou i nohou dosahují konců prstů nebo je dokonce o trochu přesahují, a oči mají téměř vždy modrou barvu, protože zbarvení očí dosud není zcela vytvořeno.
Emailu
Zaregistrovat se