Z mateřského mléka čerpá každý novorozenec první živiny, aby mohl dál růst. V dětství nám doporučovali kravské mléko, v dospělosti nás pak od něj zase odrazují. Jak je to tedy s mlékem doopravdy? Zda a v jakém množství je, či není mléko zdravé, na tom se neshodnou ani odborníci.
Právě v posledních letech zaznívají čím dál častěji názory, že je vhodné se mléka vyvarovat. Až třetina lidí proto jeho konzumaci omezila, a to i v případě mléčných výrobků, z důvodu alergie, údajného škodlivého vlivu mléka na zdraví, kvůli mléčnému tuku či vyššímu riziku vzniku rakoviny. Na což zareagovala Agrární komora ČR a nechala připravit studii, která vyvrací pověry o mléku a uvádí je na pravou míru. Studie čerpala také z průzkumu veřejného mínění, jejž zorganizovala agentura STEM/MARK na začátku roku 2008. Reprezentativní vzorek zahrnoval tisíce respondentů různého věku i místa bydliště.
Je kravské mléko vhodné pro lidský organismus?
Až pětina české populace se domnívá, že konzumace mléka není pro člověka vhodná, a uvádí, že lidé jsou jediní savci, kteří konzumují mléko jiného savce, krávy. Ostatní savci přitom pijí mléko pouze v první fázi svého života, než dosáhnou trojnásobku své váhy při narození (což by u člověka odpovídalo zhruba 1 roku věku). Kromě kočky domácí žádní jiní dospělí savci v přírodě tak mléko nekonzumují. Dalším argumentem odpůrců mléka je, že savci se živí mateřským mlékem, ale jen od svého živočišného druhu. K tomu přispívá i fakt, že lidé ztrácejí schopnost trávit laktózu od cca 5 let. Ta pak v trávicím traktu kvasí, a tím způsobuje řadu zdravotních problémů.
Zastánci mléka naopak argumentují tím, že lidé jsou specifickým živočišným druhem. Od ostatních savců se kromě konzumace mléka lišíme i tím, že starání se o mláďata, tedy děti, je dlouhodobou záležitostí. Vápník je pro lidský organismus velmi potřebný také po celou dobu života a ten lze právě nejsnadněji získat z kravského mléka. V případě, že člověk trpí alergií na mléčnou bílkovinu či má potíže s jejím trávením, je to pouze záležitost jedince a ne celého druhu.
Potíže s trávením mléka se nazývá laktační intolerance a je jí postiženo 2−10 % evropské populace. Vědci z univerzity ve Wisconsinu navíc dodávají, že lidský vývoj je během posledních 5 tisíc let nejprogresivnější, s čímž souvisejí i různé genetické mutace. Ty odrážejí rovněž změny v lidském stravování, které jsou úzce propojeny s rozvojem hospodářství. Teprve v nedávné době byl tak u Evropanů objeven gen, který přispívá k lepšímu trávení mléka v dospělosti.
Způsobuje mléko zdravotní potíže?
Odpůrci uvádějí, že mléko a výrobky z něj jsou zdrojem zdravotních obtíží. Příkladem může být nesnášenlivost laktózy, která trápí stále více lidí. S konzumací mléka je spojen také příjem nasycených živočišných tuků, jež mohou zvyšovat hladinu cholesterolu. Již u malých dětí, které mléko často konzumují, se může rovněž objevit předzvěst aterosklerózy neboli kornatění tepen. Podle odpůrců může mléko a jeho výrobky způsobovat také revmatoidní artritidu, zvyšovat frekvenci infekcí či snižovat IQ dětí.
Na druhou stranu lékaři uvádějí, že příjem vápníku, který je v mléce obsažen, je pro zdravé fungování lidského těla nezbytný. Umožňuje srážení krve, pomáhá přenosu signálů nervovými vlákny a je důležitý pro pohyb svalů i spermií. Mléko představuje nenahraditelný zdroj vápníku a kromě toho obsahuje i řadu vitaminů (A, D, B1, B12…) a minerálů, jako například selen. Ten ochraňuje imunitní systém a zpomaluje stárnutí. Zastánci mléka pak doporučují hlavně zakysané výrobky, které prospívají trávení, zabraňují infekcím či vylepšují pleť. Vyhýbat se mléku doporučují jen těm osobám s alergií na mléčnou bílkovinu a s intolerancí mléčného cukru.
Je pravda, že mléko zahleňuje?
Až polovina lidí si myslí, že mléko zahleňuje, a proto by mělo být vyloučeno ze stravy. Ve skutečnosti je to tak, že mléko vytváří ochranný film na sliznici trávicího traktu. Je to však jen emulze tuku a vody, která se zakrátko rozloží. Právě toho se dříve využívalo při léčení různých zánětů. Vzpomeňte si jen na své babičky a jejich lék na nachlazení, tedy teplé mléko s medem či mléko s Vincentkou na odkašlávání.
Je zdravější čerstvé mléko, nebo to trvanlivé?
Podle více než tří čtvrtin české populace je zdravější čerstvé mléko, to trvanlivé je navíc podle nich bez vitaminů a minerálů. Není to však pravda, neboť množství proteinů, vitaminů a minerálů je téměř stejné. Při tepelné úpravě se jich vytrácí maximálně 10 %. Trvanlivé a pasterizované mléko navíc ručí za to, že v něm nejsou choroboplodné zárodky a že je zdravotně nezávadné.
Obsahuje trvanlivé mléko konzervanty?
Většina lidí si myslí, že trvanlivé mléko obsahuje mnoho éček a konzervantů. Ve skutečnosti nic takového trvanlivé mléko neobsahuje. Je vyrobeno bez přídatných látek a jeho trvanlivost je dána jak unikátním tepelným ošetřením (tzv. ultra heat treatment), tak speciálním obalem, díky kterému je eliminován přístup světla i vzduchu. Ani čerstvé však mléko neobsahuje konzervanty a éčka. Kratší dobu trvanlivosti má proto, že se vyrábí za nižších teplot.
Je nutné doplňovat vápník z mléka?
Odpůrci mléka tvrdí, že vápník můžeme našemu organismu dodávat i jinak než jen prostřednictvím mléka a mléčných výrobků. Náš běžný jídelníček naopak vápníku obsahuje poměrně dost. Navíc je podle nich konzumace mléka spojena se spotřebou živočišných bílkovin, kterých se musí tělo následně zbavit. Podle odpůrců využívá náš organismus k eliminaci živočišných bílkovin právě vápník z kostí, a proto hrozí riziko vzniku osteoporózy.
Vědci naopak tvrdí, že příjem vápníku z mléka a mléčných výrobků je nezbytný, neboť z jiných potravin, které vápník také obsahují, ho neumí naše tělo v takovém množství vstřebat. K tomu všemu dokáže náš organismus využít jen dvacet procent přijatého vápníku, zatímco v dětství to byla až polovina. Znalci zabývající se lidským metabolismem navíc uvádějí, že mléko, na rozdíl od jiných potravin, v sobě nemá látky, které vstřebávání vápníku znemožňují. Naopak obsahuje laktózu a aminokyseliny, jež využitelnost vápníků podporují. A jaké mléčné výrobky jsou jako zdroje vápníku nejlepší? Doporučujeme polotučné mléko či jogurt.