Jaké množství tekutin máme vypít? Voda tvoří podstatnou část lidského těla (u dospělých jedinců cca 60 %); kromě celé řady jiných funkcí pomáhá regulovat tělesnou teplotu a zabraňuje tak přehřívání našeho organizmu (úpal). Množství tekutin, které by měl dospělý jedinec zkonzumovat se za běžných klimatických podmínek se nachází v rozmezí 2 (ženy) až 2,5 (muži) litrů tekutin za den, přičemž 80 % tohoto množství by mělo pocházet z nápojů (tj. 1,6 a 2 l).
Množství tekutin, které by měly za běžných klimatických podmínek zkonzumovat děti:
od 2 do 3 let 1,3 litru tekutin,
od 4 do 8 let 1,6 litru tekutin,
od 9 do 13 let 1,9 (dívky) – 2,1 (chlapci) litru tekutin,
(děti od 14 let jsou považovány za dospělé).
Mezi hlavní faktory, které potřebné množství tekutin ovlivňují, například patří:
Musíme také pamatovat, že:
Dětský organismus je mnohem citlivější na ztráty tekutin, než organismus dospělého člověka, a také je k nim náchylnější.
Čím je dítě menší, tím relativně větší má jeho organismus obsah vody a zároveň vyšší nároky na příjem tekutin. Dítě má v porovnání s dospělými také větší tělesný povrch a i povrch dýchacích cest, kterými se voda z těla také ztrácí.
Pozor!
Na přehřátí dítěte při aktivním sportování anebo při hře, pohlídejte, aby se dítě pro velký zápal ze hry nezapomínalo pořádně napít!
Pocit žízně je u některých jedinců oslabený!
Zvláště u lidí starších! Nižší pocit žízně mívají často také ženy.
Za běžných klimatických podmínek ztrácí naše tělo asi 1,85 – 2,6 litrů tekutin denně, a to močí, dýcháním či pocením. Teplé letní počasí, které nás nyní provází, riziko dehydratace ještě zvyšuje, neboť právě pomocí zvýšeným pocením snižujeme teplotu našeho těla.
Dehydratace, nízký obsah vody v těle, ohrožuje náš fyzický i psychický výkon. Může zhoršovat zdravotní stav jedince či průběh onemocnění.
V souvislosti s tímto doporučujeme:
K nejvhodnějším nápojům, které můžeme využívat ke stálé konzumaci, patří obyčejná pitná voda z vodovodu, vody balené (kojenecké, pramenité či slabě mineralizované přírodní vody bez oxidu uhličitého), neslazené a ne moc silné čaje (zelené), vodou ředěné ovocné či zeleninové cukrem nepřislazované přírodní šťávy.
Vhodnými zdroji tekutin jsou také ovoce a zelenina jako například rajčata, okurky, melouny, jahody nebo citrusy.
Slazené nápoje (limonády, kolové nápoje, či slazené ovocné nápoje) nejsou vhodným zdrojem tekutin, protože obsažený cukr zvyšuje pocit žízně! Navíc jimi přijímáme zbytečně velké množství energie, které často ani nevyužijeme.
Bylinné čaje by se měly pít slabé a střídat druhy bylin, z nichž jsou připravovány. Případně je možné volit různé směsi bylin a rozhodně je nepít denně. Důvodem k tomu jsou léčivé účinky bylin, které by mohly negativně ovlivnit náš zdravotní stav. Obzvláště pozor by si měli dát lidé, kteří trpí nějakým onemocněním a pití různých bylinných čajů konzultovat se svým lékařem! Čtěte také pozorně návody k jejich použití!
Pro doplnění příjmu tekutin můžeme využít středně mineralizované přírodní vody. Dospělý jedinec by jich ovšem neměl vypít více než 500 ml za den, dítě samozřejmě o méně. Zároveň by se měly různé druhy tohoto typu vody střídat, a to z důvodu jejich rozdílného a mnohdy nevyváženého obsahu minerálních látek. Silně mineralizované přírodní vody by dospělí měli konzumovat jen výjimečně a v omezeném množství. V případě dětí se jedná o naprosto nevhodný zdroj tekutin. Informaci o tom, o jaký druh vody se jedná, nalezneme na etiketě láhve, neboť každá musí být v souladu s příslušnou legislativou náležitě označena. Léčíte-li se pro nějakou nemoc doporučujeme vám opět se o tom, zda vůbec, či případně jaké druhy a množství mineralizovaných přírodních vod můžete vypít, poradit s vaším lékařem. Některé mineralizované přírodní vody nemusí být pro vás totiž vůbec vhodné .
U velmi oblíbených bublinkových nápojů, které jsou sycené oxidem uhličitým, je třeba myslet také na to, že mohou také citlivějším jedincům způsobit různé zdravotní obtíže (např. nevolnost, průjmy či nadýmání).