Pití kávy zvyšuje krevní tlak a ovlivňuje nejen fungování mozku či nervů, ale také ledvin a svalů. Zároveň látky obsažené v kávě preventivně působí proti vzniku cukrovky či snižují riziko rakoviny. Pokud to však s kávou přeženeme, můžeme pociťovat nervozitu, neklid a nesoustředěnost či mít problémy s jemnou motorikou.
Do boje proti volným radikálům
Káva obsahuje antioxidanty, které pomáhají našemu organismu vyrovnat se s volnými radikály, jež vznikají při látkové výměně. Antioxidanty působí proti procesu stárnutí, eliminují vznik cukrovky či riziko rakoviny. Jsou obsaženy například v ovoci a zelenině, ale i čokoládě, červeném vínu či v cereáliích. Zdrojem antioxidantů je právě také káva, která jich obsahuje více než například zelený čaj. Podskupinou antioxidantů, jež v sobě káva zahrnuje, jsou polyfenoly. Ty zastupuje kyselina chlorogenová, která pomáhá neutralizovat volné radikály.
Do našeho těla se dostávají kvůli znečištěnému prostředí, UV záření či prostřednictvím potravin a tekutin. Radikály mohou poškodit DNA, způsobují předčasné stárnutí organismu, oslabují nervový a imunitní systém a podílejí se také na vzniku degenerativních poruch mozku. Proto je třeba volné radikály s pomocí antioxidantů neutralizovat. Prostřednictvím kávy jich dodáme do těla až 70 % z těch, jež jsou přijímány v potravě. Tak můžeme pravidelným pitím kávy ochránit náš kardiovaskulární systém či snížit riziko vzniku rakoviny. Proto káva představuje příjemný způsob prevence.
Kofein prospívá, nebo škodí?
Zároveň je nutné si uvědomit, že má káva také dehydratační účinky, proto je vhodné její pití prokládat i čistou vodou. To, že káva obsahuje kofein, bylo zjištěno již v roce 1820, a právě jejích povzbuzujících účinků využívá řada konzumentů kávy. Je dokázáno, že povzbuzuje srdeční činnost, ale také zvyšuje krevní tlak a působí na nervový i svalový systém. Zároveň je nutné počítat s tím, že účinky kávy mohou být u každého jedince zcela individuální. Stejně tak je pro posouzení, zda káva člověku spíše prospívá, nebo naopak může uškodit, třeba brát v potaz zdravotní stav každého člověka zvlášť. Důležitými faktory je také způsob přípravy kávy i její množství za den.
Za přiměřenou konzumaci kávy se považují čtyři až šest šálků denně, tedy zhruba 300 mg kofeinu. Češi však podle statistik nepatří mezi největší milovníky kávy. Podle průzkumů spotřebuje každý Čech 2,7 kilogramů kávy ročně, zatímco Němec 6,8 kg kávy za rok a Fin až přes 12 kilogramů kávy ročně. Možná to je tím, jak zjistil dTest, že káva, kterou Češi kupují v supermarketech, je z hlediska vůně a chuti spíše podprůměrná, byť zdravotně nezávadná.