Zeleným zákalem neboli glaukomem rozumíme oční onemocnění, při němž dochází ke zvýšení nitroočního tlaku a následně k degeneraci zrakového nervu. Postihuje zejména starší osoby, dokonce patří mezi vůbec nejčastější příčiny ztráty zraku ve vyšším věku. Celkově jím trpí přibližně 2 % Čechů.
Mezi jeho hlavní příznaky patří zhoršování periferního vidění, postižený postupně začíná vidět okraje obrazu rozmazaně či černě. V dalších stadiích přestává vidět některé barvy, vnímá je jen jako černé či šedé skvrny, až nakonec přichází úplná ztráta zraku doprovázená šedozelenou rohovkou, ztenčenou duhovkou a nazelenalou barvou oka, která dala onemocnění název.
Toto onemocnění není bolestivé a dlouho probíhá bez příznaků, postižení často vyhledají lékaře až ve chvíli, kdy zpozorují, že se jim zhoršilo vidění. To však bývá v pokročilých stadiích nemoci, kdy je zrakový nerv již natolik poškozený, že se v mnoha případech ztrátě zraku nedá zabránit. Pakliže je onemocnění diagnostikováno před plným rozvinutím a zrakový nerv ještě není degenerován, je možné jej účinně léčit. Doporučuje se proto po padesátce nezanedbávat preventivní prohlídky u očního lékaře.
Zelený zákal se vyznačuje silnou bolestí, která vystřeluje do obličeje a týla, zarudlýma očima v důsledku překrvených spojivek, viděním barevných kruhů kolem světel, rozostřeným viděním, na pohmat tvrdýma očima, nevolností doprovázenou zvracením, rozšířenými či oválnými zornicemi, které špatně reagují na světlo. Nejčastěji se vyskytuje u dalekozrakých osob a v některých případech vzniká po dlouhé práci v předklonu, zdvihnutí se z polohy na břiše či po pobytu ve tmě.
Nemocnému můžete ulevit podáním analgetik. Dále je vhodné přivolat záchrannou službu.