Postižení srdečním záchvatem nejčastěji pociťují svírání, tlak a pálení uprostřed hrudi, v zádech a nadbřišku. Bolest se postupně šíří do oblasti ramen, krku, do dolní čelisti či končetiny. Mohou trpět závratěmi a více se potit, někdy se objevuje také dušnost. Záchvat vzniká v klidu, dostaví-li se příznaky při námaze, přetrvávají i po jejím přerušení.
Za srdečním záchvatem stojí nejčastěji ucpání cév zásobujících srdce (tzv. ischemická porucha srdeční). Mezi její akutní projevy patří angina pectoris neboli velké zúžení cév, které se projevuje potížemi při fyzické námaze, nebo infarkt myokardu způsobený úplným ucpáním cév, při němž potíže nastávají i v klidu.
Nejprve postiženého uveďte do polohy, která mu bude pohodlná (např. vsedě s opřenými zády a pokrčenýma nohama). Následně mu uvolněte oblečení, v místnosti vyvětrejte, a pakliže postižený užívá nitroglycerin, podejte mu jednu tabletu. Poté přivolejte záchrannou službu a do jejího příjezdu kontrolujte, zda postižený dýchá a neupadá do bezvědomí. Pokud dojde ke kolapsu, zahajte resuscitaci. V žádném případě s přivoláním lékaře neotálejte, potíže v tomto případě samy neodezní, a dostane-li se postiženému odborné pomoci včas, nemusí se potýkat s žádnými následky.
Emailu
Zaregistrovat se
