Klíště obecné patří mezi roztoče a je nejvíce aktivní na konci jara a začátku podzimu. Nejčastěji se vyskytuje na březích vodních toků, v listnatých a smíšených porostech s bylinnou vegetací a v nadmořských výškách do 700 metrů nad mořem. Před pobytem v místech jeho výskytu je dobré se chránit repelentem
Neodkladně klíště odstraňte. Vyviklejte ho za pomocí pinzety, případně potřete místo přisátí mastným krémem a počkejte, až klíště samo odpadne. Vždy se přesvědčte, že jste klíště odstranili celé, není-li tomu tak, pokuste se z postiženého místa jehlou vytáhnout i jeho zbytky či vyhledejte lékaře. Následně ranku pěčlivě vydezinfikujte a po několik následujících dnů ji sledujte. Pakliže pocítíte příznaky následujících onemocnění, neprodleně vyhledejte lékařskou pomoc.
Jedná se o bakteriální infekci, jejímiž přenašeči jsou klíšťata, mouchy či komáři, a rezervoárovými hostiteli jsou ptáci a malí savci. V průběhu 1–2 týdnů od nakažení se kolem místa přisátí klíštěte vytvoří rudá skvrna s vybledlým středem (migrující erytém) o minimálním průměru 5 cm, která se může dále rozšiřovat. Je bolestivá a svědí. Postižený si stěžuje na bolesti hlavy, kloubů a horečku.
Jde o infekční virové onemocnění, kterým je možné se nakazit buď přímo od klíštěte, nebo i nepřímo z mléka dobytka, na kterém bylo infekční klíště přisáto. V průběhu 1–2 týdnů od nakažení se objeví horečka, malátnost, nechutenství, bolesti hlavy, zad, kloubů, zánět dýchacích cest. Nejúčinnější ochranou před klíšťovou encefalitidou je očkování.
Emailu
Zaregistrovat se
