Jedním z nejčastějších příznaků, se kterým se oftalmologové setkávají, je nadměrné slzení. Tento symptom je vedlejším projevem mnoha onemocnění oka a očního okolí. Může docházet k nadměrnému slzení nebo obstrukci slzovodů. Častou příčinou je zánět v oku (v rohovce, spojivce, ale i v jiných částech orgánu), který působí na trojklaný nerv. Právě podrážděním tohoto pátého hlavového nervu (nervus trigeminus) se spouští nadměrné slzení. Jedním z nejčastějších spouštěčů je právě zánět spojivek (konjunktivitida). Záněty oka mohou být nicméně různé – projevují se ale velmi podobně, a to právě hyperlakrimací, otokem víčka, zarudnutím spojivek a bolestí. Pokud je zánět bakteriálního původu, můžeme pozorovat také zduření příušních uzlin. Rozlišujeme v zásadě dva nejčastější typy zánětů spojivek:
Hyperakutní bakteriální konjunktivitidu spouštějí bakterie typu Neisseria gonorrhoeae a Neisseria meningitis. Pokud se tyto druhy bakterií dostanou do styku se spojivkou, objevují se první příznaky během několika hodin – je to již zmíněné zarudnutí očí a prosáknutí spojivky. Oči se brání produkcí hnisavé tekutiny a krční uzliny jsou naběhlé a na omak bolestivé. Jedinec, který na sobě pozoruje tyto symptomy, by měl ihned vyhledat lékařskou pomoc. Nemoc se dá spolehlivě léčit pomocí antibiotik, nicméně její zanedbání může vést až k těžkým poruchám zraku, způsobeným rohovkovým vředem.
Akutní bakteriální konjunktivitida má velmi podobné příznaky, není ale tolik závažná a její průběh je mírnější. Způsobuje ji široká škála bakterií. Záněty spojivek ale mohou být i virového původu (adenovirová konjunktivitida, epidemická keratokonjunktivitida, akutní hemoragická konjunktivitida), ale jejich příčinou mohou být i alergie. Dalším spouštěčem nadměrného slzení pak bývají záněty rohovky. Právě slzení bývá často prvním příznakem, který se spojuje s pocitem, jako bychom měli v oku cizí těleso. Pacient cítí tlak v oku, které je mnohem citlivější a bolestivé, cévy v oku jsou viditelnější. Jedním z průvodních jevů může být i blefarospasmus, reflexivní uzávěr oční štěrbiny. V případě takových příznaků je třeba vyhledat pomoc odborníka – záněty rohovky mohou způsobovat další komplikace, které včasná návštěva lékaře eliminuje. Takřka shodné příznaky má také skleritida a episkleritida, tedy záněty bělimy. Často se jako jeden ze symptomů přidává také světloplachost (fotofobie).
Zvýšené slzení může bát ale příčinou i závažnějších postižení oka – např. zeleného zákalu (akutní glaukom). V takovém případě se jedná většinou o symptomy, které pacientovi nedovolí návštěvu lékaře příliš odkládat: velmi silná bolest jednoho oka, prostupující celou polovinou hlavy, ale také znatelně horší vidění oproti normálu.
Další příčinou hyperlakrimace bývá již zmíněná obstrukce (uzavření, zneprůchodnění) slzovodu. To způsobuje hromadění slz a jejich nadměrný výron například v zimě nebo při větrném počasí, naopak méně v teple.
Zrakem vnímáme až devadesát procent všech okolních vjemů. Není tedy snad ani nutné připomínat, že jde o orgán mimořádně důležitý. Jelikož jsou oči velmi citlivé na okolní nepříznivé vlivy, měli bychom věnovat pozornost každé odchylce od normálu a v případě jakýchkoli potíží ihned vyhledat očního lékaře. Zarudnutí, otok, bolest – to jsou příznaky pravděpodobného zánětu, který se dá velmi snadno vyléčit, ale nesmí se zanedbat, aby nedošlo ke komplikacím ohrožující zrak.