Sliny jsou produkovány slinnými žlázami v ústech. Jejich nadměrná produkce je způsobena podrážděním sliznice například kořeněným až ostrým jídlem, nějakým mechanickým podrážděním či v důsledku zánětlivého onemocnění (angína, absces apod.). Sekrece řídkých slin je řízena parasympatikem a především bludným nervem, což je vegetativní nervový systém. Právě tento systém aktivuje nadměrné slinění při pohledu na dobré jídlo nebo v noci během spánku. Podobně je tomu u parasympatomimetik, léků, které napodobují parasympatikus. Zde však ke zvýšení tvorby slin dochází mimoděk, jedná se pouze o vedlejší účinek léku.
Ovládají-li nás pocity strachu a jsme-li stresovaní, sympatikus je ve zvýšené tenzi, sliny se pak tvoří naopak ve snížené míře, za to hustší konzistence. Stále se však jedná o bezvýznamné slinění.
Existují i vážnější, až životu nebezpečné stavy, při kterých dochází ke zvýšené tvorbě slin. Mezi takové patří například vzteklina či různé otravy. Právě vzteklina je přenášena slinami. Mezi její přenašeče patří často lišky, psi, netopýři, kočky, ale jsou známé i případy pokousání člověkem. Při kousnutí se virus dostává ze slin do krve a první příznaky se projevují opět nadměrným sliněním. Mezi další symptomy vztekliny patří záchvaty bolestivých křečí polykacích svalů, horečka, nechutenství, aerofobie (bolest je působena pouhým zafoukáním na holou kůži) a hydrofobií (křeče při pohledu na vodu či zvuku tekoucí vody). Postižené zvíře či člověk má sklony k agresivitě nebo naopak k apatii. Toto onemocnění je smrtelně nebezpečné, proto se musí okamžitě po pokousání infikovaným tvorem začít s léčbou. Ta může být úspěšná pouze v inkubační době, tzn. přibližně do desátého dne od pokousání. Proto léčení sestává z podávání vakcín ještě dlouhé období před projevem prvních symptomů.
Je důležité vyhnout se přímému kontaktu s neznámými toulavými zvířaty, hlavně pokud zpozorujeme slinění a podivné chování.
Další z případů, při kterých dochází ke zvýšené tvorbě slin, je otrava insekticidy (organofosfáty, karbamáty) nebo houbami. Například při pozření muchomůrky červené nastupuje slinění do půl až dvou hodin od pozření. Přidružený příznak je v tomto případě slzení, zúžené zorničky, bolesti břicha, později dochází ke střídání stavu euforie a deprese a slinění střídá extrémní sucho v ústech. Nejzávažnější otravy končí dokonce upadnutím do kómatu.
Pro zabránění výše jmenovaných příznaků se musí jednat velmi rychle již po požití muchomůrky, nejvhodnějším postupem je vyvolat zvracení. Mezi podpůrné prostředky patří z léků živočišné uhlí, diazepam při křečích a dále pak výplach žaludku.
Otrávit se člověk může například i pesticidy, látkami proti škůdcům. Tato otrava má rozličné příznaky, avšak slinění k nim stále patří. Nadměrná tvorba slin zde opět značí aktivaci parasympatiku. Reakcí na tuto otravu je nejprve terapie kyslíkem a poté podání atropinu, který celý tento systém blokuje. Při jakékoliv otravě je však samozřejmě nutné co nejrychleji dostat otráveného do lékařské péče.