Běžná tělesná teplota zdravého člověka se pohybuje mezi 36 °C a 37 °C, existují však i lidé, kteří mají přirozeně teplotu vyšší či nižší (staří lidé, děti).
Zvýšenou (subfebrilní) teplotou rozumíme teplotu v rozmezí od 37 °C do 37, 8 °C, její další zvýšení značí horečku (febrilii), která je běžným příznakem i nezávažných onemocnění. Zvýšená teplota často doprovází běžné nachlazení, chřipku, stejně jako i různé těžší nemoci. Způsobuje únavu, bolest svalů a kloubů. U horečky se přidává ještě celkové schvácení.
Tělesnou teplotu zdravého člověka regulují hormony adrenalin, noradrenalin a hormony štítné žlázy. U žen se na tom podílí i progesteron, zvyšující od poloviny menstruačního cyklu jejich teplotu přibližně o 0,5 °C. Teplotu však ovlivňují i kontrakce kosterních svalů při fyzické aktivitě, z tohoto důvodu mívají např. vrcholoví sportovci při závodech v běhu teplotu až 40 °C.
Pakliže je teplota příznakem nemoci (je doprovázena rýmou, kašlem, bolestí v krku, průjmem apod.), jedná se o obrannou reakci organismu. Vzniklý zánět se snaží zničit v těle původce nemoci, zvýší se metabolismus a v důsledku toho i teplota. Pokud se imunitnímu systému nepodaří příčinu onemocnění zničit, teplota je dlouhodobě zvýšená, což nemocného obvykle velmi vyčerpává. V jiných případech může docházet i k tomu, že je imunitní reakce příliš silná, vyvolává vyšší horečky, a škodí tedy organismu ještě více než bakterie či virus způsobující dané onemocnění.
Stoupá-li teplota příliš rychle (obvykle při akutních onemocněních s horečkami), nemocný trpí zimnicí. Naopak jestliže teplota rychle klesá (po užití léků na snížení teploty, po zábalech apod.), postižený se výrazně potí.
Pokud má nemocný pouze zvýšenou teplotu, tedy teplotu pohybující se v rozmezí 37 °C až 37,8 °C, lepší než užívání léků na její snížení je dovolit tělu, aby si s ní poradilo samo. Užití léku oslabuje imunitní systém a může vyléčení oddálit. Užít paralen či brufen se u běžných nezávažných onemocnění doporučuje pouze jednou denně, před spaním. Pakliže teploty přetrvávají delší dobu, je třeba stav konzultovat s ošetřujícím lékařem.