Játra tvoří jaterní lalůčky a vazivo a právě tato poměrně citlivá struktura má na starosti metabolismus většiny látek. Právě proto je jejich reakce na zvýšenou zátěž v podobě alkoholu, infekce, drog, cholesterolu, tuků i krevních tuků prudká a citlivá. Játra nalezneme v pravém podžebří a nahmatat můžeme jejich spodní okraj, v případě jsou zřetelně hmatná. Míra tvrdosti jejich konzistence pak závisí na příčině zvětšení jater.
Příčiny zvětšení jater
Existuje celá řada příčin, za zvětšení mohou především infekční onemocnění jako hepatitida, infekční mononukleóza či choroby způsobené virem Baarové a Epsteina.
Při obezitě nebo konzumaci značného množství alkoholu vznikne steatóza, což znamená, že se tuky začnou ukládat do jaterních buněk. Játra pak zvětší svoji velikost a nabývají zažloutlého zbarvení (místo klasického červeného), což lékaři zjistí až při operaci.
Přes játra přechází jeden z hlavních kmenů na odvod krve z nepárových břišních orgánů, což je žaludek, slinivka a také játra. Dojde-li k srdečnímu selhání a městnání krve, hromadí se krev v žilním kmenu a nastává hepatomegalie.
Při zvětšení jater bývají na vině také jaterní nádorová onemocnění (hepatocelulární karcinom).
Jak dál postupovat
Játra nelze dobře nahmatat, a proto si postižený jejich zvětšení nepovšimne. To bývá odhaleno až při vyšetřeních kvůli výše uvedeným chorobám. Diagnózu pomůže stanovit také ultrazvuk nebo CT. Při zvětšených játrech se doporučuje nasadit léky či držet dietu, někdy také oboje.
Více o nemoci zvětšení jater.