Každý člověk má ve svém těle až několik set mízních uzlin, které se nacházejí ve skupinkách. Umístěny jsou v průběhu lymfatických cév a jejich úkolem je být filtrem mízy, kontrolovat ji a v případě škodlivin je zachytit. Pak nastupují buňky imunitního systému. Zvětšením uzlin se tak projeví některé nemoci jako nádory a záněty, někdy bývají doprovázeny i změnou konzistence či bolestivostí.
Sentinelové uzliny se v našem těle vyskytují konstantně. Dojde-li k jejich změně, signalizuje to nemoc konkrétního orgánu (například Sorgiusova uzlina na hrudi u prsu). Je třeba mít na paměti, že určit, zda došlo ke změně na uzlině, je poměrně náročné a je k tomu zapotřebí dostatečného množství zkušeností. I proto se často stane, že některý laik žije v domnění, že má rakovinu tak dlouho, než ho z omylu vyvede lékař, který ho upozorní, že jde o normální nebo zanícenou uzlinu.
Dětské záněty bývají provázeny zvětšením skupiny mízních uzlin, typické je to na krku v případě horních cest dýchacích, mononukleóze a dalších. Uzliny pak bolí a na dotyk jsou měkčí, v některých případech lze i cítit elastický odpor uvnitř zachycené tekutiny. Zduření může být náhle a objevuje se spolu s horečkou, schváceností, bolestí orgánů a změnou na sliznicích.
Vážnější nemoci naznačuje jen jedna zvětšená uzlina, která je na dotyk tvrdá a nebolí, nedoprovázejí ji žádné další příznaky. Máme-li pocit, že došlo ke zvětšení uzlin, vypravíme se za praktickým doktorem. Pohotovost vyhledáme jen v případě dalších závažných symptomů.
Emailu
Zaregistrovat se
