Zrychlením tepu reaguje náš organismus na fyzickou či emocionální zátěž. Zrychlený tep se však většinou neobjevuje u trénovaných sportovců či u osob, které jsou pravidelně vystavovány stresové situaci.
Tepová frekvence u zdravého dospělého člověka by se měla pohybovat od 60 do 80 tepů za minutu. V případě, že dosáhne nad 100 tepů za minutu, jde o tzv. tachykardii, která se objevuje při horečkách, anémii, dekompenzované cukrovce, náhlé břišní příhodě či při zvýšené činnosti štítné žlázy.
Tachykardii může také vyvolat masivní ztráta tekutin, srdeční choroby jako srdeční infarkt, akutní porucha rytmu či selhání čerpací činnosti srdce.
Na vině může v některých případech být i nádor nadledviny (foechromocytom), Addisonova choroba a především intoxikace oxidem uhelnatým, chladicí kapalinou neboli etylenglykolem, rostlinami i některými léky (atropin a antidepresiva). V případě drogových otrav jde především o marihuanu, LSD, heroin, lysohlávky a amfetamin.
Hlavně u mladších lidí se může objevovat tzv. paroxysmální tachykardie, která se projevuje záchvaty zrychlení srdeční akce. Ty mohou trvat i několik desítek vteřin, a jak náhle se objevily, tak také zmizí. Záchvat vyvolává chyba v regulaci nadpočetných signálů, jež stimulují srdce. Jestliže se tyto záchvaty neprodlužují a objevují se spíše výjimečně, nejde o nic nebezpečného a není potřeba vyhledávat lékaře.
Zrychlený typ je poměrně nespecifický příznak, takže závažnost většinou hodnotíme podle doprovodných příznaků. Objeví-li se při horečce, léčíme danou nemoc doma a není potřeba přivolávat doktora. Jestliže není příčina zrychleného tepu zřejmá, a ačkoliv stav postiženého není vážný, je vhodné navštívit doktora. V případě ohrožení pacienta na životě okamžitě voláme sanitku.