Výsledná barva kůže je dána kombinací barviva melaninu, hemoglobinu a karotenoidů. Při nadměrném výskytu žlutooranžových karotenoidů v našem jídelníčku může docházet ke žlutému zbarvení kůže, avšak v tomto případě nebezpečí nehrozí.
Chorobné zbarvení očního bělma, kůže i sliznice do žluta nazýváme žloutenkou neboli ikterem, kterou vyvolává zvýšené množství bilirubinu. Ten vzniká při rozpadu hemoglobinu a u zdravého člověka je zpracováván v játrech a vylučován močí i stolicí. K nepravidelnostem při jeho zpracování dochází před játry, v nich a za nimi.
Masivní rozpad červených krvinek neboli hemolýza způsobuje vyšší množství bilirubinu, který se tak hromadí před játry, protože ty ho nestíhají zpracovat. Stává se tomu často v případě novorozenců, neboť k rozpadu červených krvinek dochází zhruba za 3 dny po porodu. Žluté zbarvení může trvat i několik týdnů, pak ale zmizí samo, případně pod vlivem terapie modrým světlem.
Jsou-li poškozeny jaterní buňky, nelze bilirubin zpracovávat. Objevuje se také tmavá moč a světlá stolice. Mohou za to virové hepatitidy neboli infekční žloutenky, jaterní cirhóza či steatóza jater a další.
Poškozeno může být i vedení bilirubinu žlučovými cestami z jater do střeva, neboť nitrojaterní žlučovody mohou být utlačeny při cirhóze jater, zatímco velký žlučovod bývá ucpán žlučovým kamenem, nádorem pouze výjimečně. Kvůli tomu nemůže být bilirubin odstraněn z těla a stolice je tak světlá, zatímco moč tmavá. V případě onemocnění žloutenkou se objeví i další příznaky, jako je bolest břicha. Je nutné okamžitě vyhledat doktora.