Zástava močení

K akutnímu selhání ledvin, mezi jehož závažné projevy patří právě zástava močení, dochází kvůli ledvinovým onemocněním, ale i kvůli onemocnění jiných orgánů. Zástava moči však nedoprovází chronické, tj. dlouhotrvající a pozvolné selhávání ledvin, zde dochází spíše k zvýšenému i normálnímu močení. Až v pozdějších fázích této nemoci dojde k snížení produkce moči, přičemž při poklesu produkce po danou hranici je nemocný převáděn na tzv. dialýzu. Podle výhod a nevýhod typů dialýzy si pacient určí, zda chce být převeden na hemodialýzu, tzn. na „umělou ledvinu“ nebo na naperitoneální dialýzu, kdy neperitoneální typ nebývá tak častý jako hemodialýza.

Krev pacientů na dialýze je čištěna ve specializovaných centrech přes mimotělní systém filtrů a membrán, jelikož k čištění už nedochází při tvorbě moči. Mezi příčiny chronického selhání ledvin patří především komplikovaná cukrovka, dále dlouhodobý neléčený vysoký krevní tlak, chronické záněty

ledvin a v neposlední řadě také vrozené vady ledvin, např. polycystické ledviny. K dalším faktorům, které negativně ovlivňují zdraví našich ledvin, patří také věk, kouření, vysoký krevní tlak a různé poruchy metabolismu tuků (např. zvýšená hladina triacylglycerolů a cholesterolu v krvi).

Akutní selhání ledvin

Začátek tohoto onemocnění provází značný úbytek vyloučené moči, dochází k tzv. oligurii, kdy člověk vyloučí 300 ml za den, místo běžných 1000−2000 ml. Oligurie může rychle přejít do tzv. anurie, což je úplná zástava močení, kdy neléčený člověk vyloučí méně než 100 ml moči denně. Proto je potřeba už při prvním zpozorování úbytku moči nutné rychle kontaktovat doktora.

Akutní selhání ledvin může náhlým úbytkem až zastavením produkce moči překvapit a vyděsit, je však nutné jednat rychle. Onemocnění je totiž reverzibilní, to znamená, že při včasné a správné léčbě lze správné funkce ledvin zcela obnovit. Při jiných závažných poraněních (popáleniny, sepse), která vedla k selhání ledvin, občas není záchrana ledvin primární. Pokud je pacient ve vážném stavu, je hlavní zachránit životně důležité orgány jako krevní oběh, srdce a mozek. Při trvalém poškození ledvin lze žít bez jedné ledviny normálně a bez obou na dialýze.

Nemoci ledvin

V ledvinách probíhá regulace krevního tlaku, což je velmi důležitý proces pro naše tělo, při němž dochází k produkci reninu (hormon, který se podílí na řízení). Když nemocnému selhávají ledviny, nebezpečná je především zvýšená hydratace, nemocný v sobě totiž zadržuje tekutiny, které nevyloučil. První jeden až dva týdny trvá období oligurie až anurie, které způsobuje přebytek draslíku v těle. Jde o minerálový rozvrat, který souvisí s množstvím vody v organismu a také s poškozením regulace krevního tlaku. Jestliže není léčba po selhání ledvin dostatečně rychlá a nedojde k úplnému obnovení ledvinových funkcí, může dojít k polyurii, tzn. pacient močí více, než by měl, a tím pádem mu hrozí dehydratace. V tomto případě je velmi důležitý dostatečný a pravidelný příjem tekutin. Tato úprava může být dlouhodobá, dokonce i na pár měsíců a nemusí být úplná. Vše ovlivňuje včasné určení diagnózy a následná správná léčba, probíhající povětšinou v nemocnici. Obojí samozřejmě závisí na příčině, která vyvolala onemocnění a na původním stavu pacienta.

Nemoci dalších orgánů

Je mnoho nemocí a stavů, které mohou způsobit akutní selhání ledvin i přesto, že se odehrávají v jiných orgánech. Mezi tyto nemoci a stavy patří například:

• rozsáhlá krvácení a popáleniny,
• dehydratace organismu,
• častější zvracení či průjmy,
• nedostatečná funkce nadledvin (zde se tvoří aldosteron, hormon ovlivňující krevní tlak),
• komplikace při cukrovce (polyurie, tj. nadměrné močení),
• záněty slinivky břišní (pankreatitidy),
• záněty pobřišnice (peritonitidy),
• onemocnění myokardu (svaloviny srdce) a perikardu (osrdečníku),
• chlopenní vady srdce,
• poruchy srdečního rytmu (arytmie),
• plicní hypertenze (provází různá onemocnění plic a levé části srdce),
• šokové stavy, které jsou spojené se sepsí, tj. infekcí po celém těle, dále s anafylaktickou reakcí (např. alergika bodne hmyz), s předávkováním určitými léky (např. léky na vysoký tlak) nebo řidčeji narkózou.

Všechny výše zmíněné nemoci a stavy provází hypotenze, tj. nízký krevní tlak, a častěji u nich tak dochází k akutnímu selhání ledvin. Krevní oběh se totiž soustředí na mozek a ostatní životně důležité orgány a nestačí tak zásobit všechny orgány. Mezi další původce patří mnohočetný myelom, tj. nádor krvetvorné tkáně vycházející z plazmatických buněk, a polycytémie, při které krev obsahuje nadměrný počet červených krvinek. Taková krev je více viskózní, tudíž dochází ke komplikacím při čištění v ledvinách a krev má sklony ke tvorbě sraženin.

Ucpávání ledvinných cév

Ateroskleróza, trombóza, embolie nebo zánět cév jsou nemoci, při kterých dochází k ucpávání ledvinných cév, a tím se řadí mezi příčiny selhávání ledvin. K dalším příčinám, které se také týkají ledvin jako takových, můžeme řadit dále ischemii (nedostatečná výživa ledvin), akutní záněty ledvin, dlouhodobě zvýšenou hladinu vápníku v krvi, ucpávání ledvinných kanálků krystalky, dále hemolytické stavy (rozpad červených krvinek) a různorodé otravy léky.

Další důvody selhání ledvin se mohou vyskytovat i níže v těle, například blokáda v močových cestách. U mužů se jedná o zbytnělou, hypertrofickou prostatu a ženy se potýkají s útlakem močových cest, který je způsobován karcinomem děložního čípku. Z dalších příčin jmenujme například různé anomálie močových cest, které postihují především děti a mladší lidi. K dalším omezením prostupnosti močových cest patří například konkrementy (tj. kameny), různé nádory a krevní sraženiny, hematomy.

Na závěr je důležité připomenout, že k zástavě močení dochází z různých příčin a jedná se o závažný stav lidského těla. Je podstatné, aby byl pacient pod dohledem lékaře, avšak může se stát, že k selhání ledvin dojde i při pobytu v nemocnici v důsledku zhoršení původního stavu nemocného.