Úzkost

Úzkost pociťujeme jako nepříjemnou emoci, která bývá doprovázena potem (i studeným), zrychleným dýcháním, zvýšeným tlukotem srdce či pocitem dušnosti. Pokud tyto příznaky trvají dlouhodobě, mohou vést až k únavě či vyčerpání. Někteří jedinci popisují úzkost také jako svíravou bolest na hrudi.

Úzkost je vyvolána za účelem ochrany organismu, neboť signalizuje nebezpečí. Pokud se však objevuje dennodenně, rozhodně to není v pořádku a je potřeba zahájit léčbu. Ta bývá nejúčinnější v případě odstranění příčiny úzkosti, proto je vhodné navštívit lékaře či psychologa. Ten může příčinu objevit ukrytou hluboko v našem vědomí, takže my sami ji mnohdy objevit ani nedokážeme.

Odstranit úzkost mohou i anxiolytika, jako benzodiazepiny − alprazolam, lorazepam, bromazepam: Lexaurin, spánek navodí hypnotika (zolpidem: Stilnox, Hypnogen). Léky je však potřeba užívat jen krátkodobě, neboť hrozí riziko vzniku závislosti. Pomoci mohou i antidepresiva (sertalin, citalopram), jejichž dlouhodobé užívání se zase doporučuje. Někteří lidé se však jako úzkostní už mohou narodit a úzkost je součást jejich povahy.

Na vině mohou být také úzkostné poruchy jako agorafobie (strach z otevřeného prostoru), sociální fobie (strach z kontaktu), arachnofobie (strach z pavouků), situační fobie (strach z výšky, letadla, blesku apod.), fobie z jiných zvířat (strach ze psů, myší, hadů apod.), fobie z poranění (strach z injekce, pohledu na krev apod.), panická porucha (úzkost podobající se záchvatu, nastává bez zjevné příčiny v realitě) či generalizovaná úzkostná porucha.

Tyto nejrůznější fobie lze vyléčit s pomocí psychoterapie.