Třes

Třes neboli tremor popisují odborníci jako pravidelnou oscilaci části těla kolem fixního bodu. Třesem trpí většinou naše končetiny, prsty nebo hlava a objevit se může jak v klidu, tak v určité poloze končetiny (třes například vyvolá chodidlo na špičce, když sedíme a máme na stehnech zátěž). V klidu se pak třes vyskytuje spolu s hypomimií u Parkinsonovy choroby. Takový třes je poměrně pomalý (4 až 5 kmitů za sekundu) a nastupuje postupně, takže bývá zezačátku přehlížen. Nemoc začne být často tak vnímána až ve chvíli, kdy je již v pokročilém stadiu.

Jednotkou třesu je idiopatický tremor, je často dědičný a postihuje celé rodiny, i proto se k němu někdy přidává přízvisko familiární.

Intenční tremor se v klidu neprojevuje vůbec, poznáme ho tak až při cílené činnosti (například snězení polévky). V těchto případech se spolu s blížícím se cílem činnosti třes zintenzivňuje. Proto je pro postižené jedince velký problém se najíst. Na vině pak bývá poškození mozečku. Dlouhodobě se může vyskytovat při odvykání alkoholové či drogové závislosti.

Z hlediska fyziologického známe třes nejčastěji jako reakci na chlad, vyvoláván je stahy kosterního svalstva a cílem je vytvořit teplo. Třes se může objevit i při stresu či jiném psychickém vypětí, i v tomto případě jde o obrannou reakci organismu na nevyhovující podmínky. Tyto třesy trvají jen krátkou dobu.

Jak dál postupovat

V první řadě je potřeba odhalit příčinu stresu, s čímž vám nejlépe pomůže neurolog, který provede i potřebná vyšetření. Důležité je brát v potaz i délku třesu. Vyhledat lékaře je nutné v případě, že si všimnete, že se vám lehce třesou ruce neustále, případně když vám třes brání v konkrétní činnosti.

Závěrem je třeba poznamenat, že třes není radno podceňovat. Pokud ho vyvolává Parkinsonova choroba, je potřeba ji začít léčit co nejdříve.