Strach o život bývá symptomem pouze v případě srdečního infarktu.
Existují však vypjaté situace, v nichž působí náš emocionální stav na nervový a hormonální systém těla. Ten pak zaktivizuje tělo na boj o přežití či nepříznivé podmínky, takže dochází k aktivizaci energetické zásoby, zvýšení tepu a tlaku a krev se přesouvá do svalu a mozků, kde je v dané chvíli důležitější než například v trávicí soustavě. V tomto stavu jsme maximálně koncentrovaní, práh bolesti je snížen a tělo může „překonat samo sebe“.
V případě panického strachu o život, paranoii a hypochondrii, což je v realitě ničím nepodložený strach z chorob, jsou na vině psychiatrické poruchy. Postižený jedinec pak bývá fyzicky i emocionálně vyčerpán, a pokud nenastane psychiatrická léčba, může pacient spáchat dokonce sebevraždu.