Škytavku neboli singultus lze definovat jako záchvat křečových stahů bránice, který je vyvolán buď reflexně nervovým drážděním bránice, nebo přímým drážděním dechového centra v mozku. Ačkoliv postihne škytavka každého z nás mnohokrát za život, aniž by nám jakkoliv ublížila, jde také o projev některých nemocí, jako například zápal plic, encefalitida, srdeční infarkt, otrava, nitrolební hypertenze a další.
Zvuk při škytavce pak vyvolává prudké nasátí vzduchu do plic a zároveň uzávěr hlasivek.
Léčba
Při akutní škytavce nejvíc pomáhá na chvíli zadržet dech, napít se vody či při pití zaklonit hlavu. Každému může pomoci něco jiného, ale obecně platí, že účinná bývá změna polohy, klid, či naopak pohyb, bolestivý podnět, říhnutí nebo čichání různých vůní. Jestliže nás ani jedna z výše uvedených věcí škytavky nezbaví, zkusíme až 5 minut dýchat do sáčku. Pomoci může i podráždění nosohltanu či masáž reflektogenních zón, jako je tlak na oční bulby, bloudivý nerv a další, ale s tím je lepší svěřit se do rukou odborníka.
Lékař nám při dlouhotrvající škytavce může nasadit i diazepam, léky na epilepsii (klonazepam) či prokinetika (metoklopramid). Je-li škytavka vyvolána pooperačním stavem, pomůže nasogastrická sonda, v těžších případech pak lze inhalovat kyslík či oxid uhličitý.
Vážné případy škytavky
Trápí-li nás škytavka více než jeden den, je nutná hospitalizace, a to zvlášť v případě seniorů a nemocných lidí. Dlouhotrvající škytavka může vyvolat zvýšený katabolismus v organismu, metabolický rozvrat a dehydrataci.
Lékaře vyhledáme i v případě, že nás škytavka velmi vyčerpává, a to bez ohledu na to, jak dlouho již trvá.
Emailu
Zaregistrovat se
