Lékaři nazývají rozpad červených krvinek jako hemolýzu a jejím typickým projevem je chudokrevnost neboli anémie. Tu rozpoznáme podle bledosti, zadýchávání se, vyššího krevního pulsu, což ukazuje na zrychlenou činnost srdce, ale rovněž i podle únavy a poklesu tělesné výkonnosti.
Hemolýzu mohou zapříčiňovat některé dědičné choroby, jako například srpkovitá anémie, sférocytóza či talasemie. Jde o pozměněný tvar červené krvinky, kvůli čemuž pak dochází při průchodu kapilárami a slezinou k ničení krvinky. Krvinkám mohou chybět také důležité enzymy či jde o změnu hemoglobinu neboli červeného barviva.
V některých případech zaviňují rozpad červených krvinek i protilátky, bakteriální paraziti či toxiny, na vině mohou být také popáleniny. Z nemocí může hemolýzu vyvolat cirhóza jater, malárie, trombotická trombocytopenická purpura, hemolyticko-uremický syndrom (HUS) či diseminovaná intravaskulární koagulace (DIC).
Akutní hemolytickou reakci pak může vyvolat nesoulad krevních skupin při krevní transfúzi, mezi projevy patří pokles tlaku, bolest na hrudníku, třesavka, zvýšená teplota a zrychlená srdeční činnost. Z toho důvodu je vždy nutné při transfúzi pečlivě kontrolovat krevní skupiny jak dárce, tak příjemce. Za rozpad červených krvinek může také nesoulad krevních skupin (systém Rh) u matky a plodu, který je tak poškozen.
Anémie neboli chudokrevnost se neobjeví z ničeho nic (kromě vrozených chorob), tělo má totiž nějaké zásoby a krvinky se hlavně neustále tvoří. Při rozpadu hemoglobinu se pak utvoří bilirubin neboli žluté barvivo, které můžeme zpozorovat při poranění, například kolene, na němž se následně utvoří modřina, která postupně mění barvy. Hemolýza může vyvolat také žluté zabarvení sliznic, bělma a dokonce i kůže, v tom případě mluvíme o žloutence (ikterus), při které je v krvi volný bilirubin. Náchylnější jsou na ni ti lidé, již nemají dostatek enzymatické aktivity v játrech. Tím se projevuje například Gilbertova choroba, toto onemocnění však naštěstí není nijak vážné a pacientům s tímto onemocněním dokonce hrozí menší riziko vzniku aterosklerózy. Choroby závažného charakteru jsou pak poměrně vzácné.
Objeví-li se u vás žlutavé až naoranžovělé zbarvení, obraťte se na svého lékaře, kterého byste měli navštívit i v případě zvýšené únavy a bledosti. Žlutá barva je pak normální u modřin, ale jestliže se u vás vytvářejí často, může být na vině porucha krevní srážlivosti a je nutné rovněž vyhledat doktora.