Ne vždy musí průjem signalizovat nějakou chorobu, například u dorostu a mladistvých se objevuje tzv. střídavá stolice, při níž je někdy stolice tuhá, jindy řídká. Průjem vyvolávají především u dětí také vodnaté potraviny, jako je meloun či okurka.
V případech nesnášenlivosti neboli intolerance laktózy vyvolává průjem právě konzumace mléčných výrobků, a to včetně mateřského mléka.
Za průjem může u některých lidí také stres, zatímco u jiných to může být naopak zácpa.
Ve většině případů je však na vině bakteriální nebo virové onemocnění trávicí trubice. Zahrnují otravy jedem, který produkují bakterie do potravin či infekce trávicí soustavy, při nichž jsou ve střevě bakterie či virové částice.
Při otravě nastupuje úporný a vodnatý průjem do 6 hodin od konzumace potravy, provázen může být i nevolností či zvracením, typické je také bublání v břiše. Některé otravy, jako například stafylokoková enterotoxikóza, trvají jen několik pár hodin, většinou přes noc. V těchto případech není nutné navštěvovat lékaře, neboť příznaky samy rychle odezní.
Infekce trávicího ústrojí nastupuje pomaleji, ale zato také trvá déle. Stolice mívá nepřirozenou barvu (v případě salmonelózy zelenožlutou, při infekci shigellami je s příměsí krve) a průjem doprovázejí další symptomy jako horečka, bolest hlavy, svalů i kloubů. Původců infekčních průjmů je celá řada.
Při některých průjmových onemocnění není třeba vyhledávat lékaře, stačí podávat živočišné uhlí (zvláště při podezření na otravu z jídla), nápoj z čištěného jílu či střevní desinficiens při infekci (zakoupíme v lékárně).
Při průjmu je velmi důležité doplňovat tekutiny, jinak hrozí kvůli vodě, jež odchází spolu s průjmem, dehydratace. K dvěma litrům každodenního pitného režimu bychom pak měli vypít navíc ještě tolik tekutin, kolik jich odešlo z těla. Doporučit lze i redehydratační roztok, jejž užíváme s další vodou či čajem. V případě, že jde o zvlášť úporný průjem divného zbarvení, který se objevil u dítěte či starého člověka, obrátíme se pro jistotu na doktora.
Více článek Průjem