Podvýživa

O podvýživě lze hovořit tehdy, když potřeby našeho organismu převyšují příjem živin nebo je tělo neumí využít. Podvýživa se objevuje na celém světě a týká se hlavně chudých zemí, ale i někteří lidé, netrpící nedostatkem prostředků, mohou být podvyživeni, a to v případě, že jejich organismus neumí živiny využít nebo vůbec přijmout.

Na vině bývá prosté či stresové hladovění. Zatímco při prostém hladovění chybí organismu dostatek živin, u stresového hladovění živiny sice jsou, ale tělo je neumí využít, což způsobují především změny metabolismu, jež jsou vyvolány infekcí, nádorovým onemocněním či poraněním. Léčba může být značně problematická.

Při určení míry podvýživy je využíván body mass index neboli BMI, který vypočteme pomocí výšky a váhy jedince. Jakmile jsou hodnoty nižší než 18,5, lze mluvit o podvýživě. Kromě nedostatku potravy může podvýživu vyvolat mentální anorexie, což je psychické onemocnění, při kterém postižení odmítají léčbu a příjem potravy. Na vině mohou být také choroby trávicí soustavy či jiná chronická onemocnění.

Léčba podvýživy může být komplikovaná především v případech imunitní poruchy, při nedostatku červených krvinek, při poruchách trávicího traktu i sexuálních funkcí či při špatném hojení ran. Podvýživa může vyvolat poruchu srdečního rytmu i způsobit, respektive neochránit tělo před napadnutím infekcí, což bývá častou příčinou smrti při podvýživě.