Za modrou až nafialovělou barvu kůže a sliznic může převaha redukovaného hemoglobinu v krvi (neváže kyslík). Zatímco u lidí s vyšším množstvím červených krvinek neboli s polycytémií se objevuje modravá kůže častěji, u anemických pacientů s malým množstvím červených krvinek je spíše vzácná.
Modravá barva kůže pak naznačuje, že organismu chybí kyslík, za což může chronické onemocnění plic (krev se zde normálně okysličuje), vrozené srdeční choroby, oběhová selhání, otravy dusičnany, dusitany (nebezpečné jsou hlavně pro kojence a dochází k nim prostřednictvím vody, proto je nutné kupovat pouze kojeneckou vodu) či sloučeninami síry. I při otravě oxidem uhelnatým je porušena vazba kyslíku na hemoglobin, ale to se projeví naopak zčervenáním kůže.
V některých případech jde o stagnaci krve v kožní či slizniční kapiláře, čímž se kyslík dostává do buněk, a krev tak v kapilárách modře prosvítá. K tomu však dochází spíše u koncových částí těla, jako
jsou prsty, nos, ušní boltce či rty, zatímco při plicních a srdečních nemocích je celé tělo zbarveno modře. Koncové části těla mohou získat modrou barvu také při prochlazení, v tom případě stačí jen kůži zahřát. Při léčení je prvním krokem diagnóza příčiny, kvůli níž tělo zmodralo. Ve vážnějších případech je pak nutné nasadit kyslíkovou léčbu neboli oxygenoterapii.