Se záněty neboli infekcemi se často setkáváme u dětí a vždy signalizují zhoršenou imunitu. Mladý organismus totiž ještě nemá tak dokonale vyvinutý ochranný systém a to, že se s podstatnou částí virů a bakterií setkává poprvé, ho může ohrozit. Na druhou stranu, pokud si děti včas vytvoří protilátky, nemusí se u nich onemocnění v pozdějším věku vůbec projevit. Mladý organismus můžou často ohrožovat například průjmová onemocnění a s nimi spojená dehydratace. V takových případech je úkolem rodičů hlídat pitný režim dítěte.
Díky vyvinuté imunitě se u dospělých záněty objevují méně často. Naopak se stářím může jejich počet opět růst a zároveň můžou mít závažnější průběh, což závisí na zdravotní kondici jedince.
Infekce u starých lidí
Pacienty v pozdějším věku nejčastěji trápí zápaly plic, onemocnění močového traktu nebo chřipka. Zdánlivě banální problémy ale můžou právě u těchto lidí kvůli snížené imunitě a obecně zhoršenému zdraví skončit fatálně. U lidí se zhoršenou imunitou se totiž příznaky onemocnění neprojevují tak silně, takže se může stát, že si jich pacient nevšimne a zánět vůbec nezačne léčit. Očkování proti chřipce je doporučováno zejména u starých lidí. Chřipka se totiž může zkomplikovat těžkým zápalem plic.
Infekce u diabetiků
Výraznější komplikace se projevují také u takzvaných cukrovkářů. Léčba onemocnění u nich může mít delší trvání a kvůli infekci se může zhoršit i samotný diabetes. Kvůli zvýšené hladině cukru v moči, čímž se pro bakterie vytvoří vhodnější místo k rozmnožení, trápí pacienty s diabetem častěji infekce zevních rodidel nebo močového traktu. Ohroženější jsou i v souvislosti s onemocněním dýchacích cest a se slizničními nebo kožními záněty. Infekce měkkých tkání souvisí mimo jiné se vznikem takzvané diabetické nohy. Podstatná je tedy nejen léčba dané infekce, ale i stabilizace hladiny cukru v krvi vyžadující úpravu dávkování inzulinu apod. Vždy je nutné poradit se s lékařem, některé stavy dokonce vyžadují hospitalizaci.
Infekce při poruchách imunity
Záněty a infekce výrazně ohrožují pacienty s rakovinou a zejména ty s leukémií. V takovém případě je v organismu víc rakovinotvorných buněk než u zdravého člověka, které vytlačují buňky zdravé, jejichž počet tak klesá. Takovému stavu se říká neutropenie (mohou ji mít i lidé po transplantacích, kterým ji ale uměle vyvolávají lékaři, aby se tělo nevzbouřilo proti novému orgánu) a člověk se pak zánětům brání jen těžce. Pacienty dále ohrožuje i celkem běžná horečka, protože ji může následovat sepse se selháním organismu. V případě léčby těchto onemocnění jsou důležité vysoké dávky léků (používají se takzvaná cytostatika neboli chemoterapie) a také delší pobyt v nemocnici.
Porucha protilátkové imunity
Větší náchylnost k tvorbě zánětů může být také vrozená (pokud tělo není schopné samo vytvářet účinné protilátky) nebo získaná (pokud tělo protilátky vytvoří, ale zároveň je ve zvýšené míře vylučuje). Tito pacienti jsou náchylnější mimo jiné k zánětům respiračního systému (nosní dutiny, středního ucha atd.), k infekcím trávicího ústrojí (takzvané střevní chřipky), zánětům močových cest nebo mozkových blan.
Porucha buněčné uminuty
Lidé s poruchou určitého typu bílých krvinek (takzvaných T-lymfocytů) trápí hlavně virové nebo parazitární onemocnění. Často jde o pacienty po transplantacích, s Hodgkinovou chorobou nebo nakažených virem HIV.
Infekce u alegiků
K tvorbě zánětů můžou být náchylnější lidé s alergiemi, ale také kuřáci (kvůli chronickému zánětu na průduškách trpí bronchitidou) nebo lidé bez mandlí.
Léčba infekcí
Správnou léčbu musí vždy stanovit lékař a odvíjí se od konkrétní infekce. Pro posílení imunity je dobré jíst dostatek ovoce a zeleniny a přijímat tak vitaminy, které mají vliv na budování obranyschopnosti organismu Pokud jste zpozorovali, že v průběhu roku marodíte častěji než dříve, určitě navštivte svého lékaře nebo imunologa. Ten tak může odhalit nějaké závažnější onemocnění, o němž jste doposud nevěděli a které se musí léčit. Na vině může být ale také jen oslabená imunita, v tom případě není v případě častějších nachlazení důvod k panice.