Lékaři označují auru jako předzvěst záchvatu, v latině pak nese tento příznak význam vánek. Metaforicky lze tak auru popsat jako mírný vánek, jenž předznamenává příchod bouře.
Bývá předzvěstí epileptického či migrenózního záchvatu a projeví se smyslovými vjemy, jež vznikají v nervové soustavě postiženého jedince bez podkladu v realitě. Aura bývá rovněž první fází epileptického záchvatu, ve které nervové buňky, umístěné v té mozkové části, jež zpracovává smyslové vjemy, vyvolávají epileptickou aktivitu. Charakteristická je především čichová aura, kvůli které cítí nemocný velmi silný a nepříjemný zápach. Aura při epileptickém záchvatu může být chuťová, sluchová (pískání v uších), zraková (záblesky) či se projevují vjemy z útrob.
Migrenóznímu záchvatu předchází zraková aura v podobě záblesku, jiskření či výpadku zorného pole. Tyto smyslové vjemy se objevují 10 či 20 minut před vypuknutím migrenózního záchvatu a trvají až jednu hodinu. Doprovázet je může senzorická aura v podobě mravenčení a brnění, která putuje po celém těle, čímž vyvolává necitlivost hlavně ve tváři či v pažích. Aura může mít i řečovou formu, při níž má postižený řečové obtíže. Pro nemocného však může být aura i pozitivní, neboť signalizuje blížící se záchvat, a pacient se tak na něj může připravit – vezme si například prášky proti migréně. V některých případech se aura objevuje i samostatně, nenásledována záchvatem.