Apatie

Tuto nemoc lze charakterizovat kompletním nedostatkem motivace i citu.

Jako doprovodný příznak se vyskytuje u mnoha dalších nemocí, a to zvlášť u malých dětí, u kterých může indikovat syndrom nitrolební hypertenze, meningeální syndrom, infekci či vnitřní krvácení při úrazu. U kojenců se apatie může projevit i tím, že přestanou sát mateřské mléko. Apatie se může projevit i u velmi živých dětí, například následkem spadnutí ze stromu a vnitřního krvácení. Proto je nutné, aby si rodiče pečlivě všímali, jak se jejich dítě chová a zda nenastala v chování nějaká změna.

Dospělí a mladiství lidé pociťují apatii ve formě deprese či depresivních epizod. Spolu se zúžením subjektivního prostoru se může nacházet u těžce depresivních lidí se sebevražednými sklony. Apatie se může projevit ztrátou zájmu o okolí a o dříve oblíbené činnosti. Pacient se není schopný radovat (tzv. anhedonie), vyskytují se u něho spánkové poruchy i ty sexuálních funkcí.

Apatie doprovází v některých případech také nitrolební expanzivní proces (hematomy, nádory, aneurysma, cysty a další). To se projeví i ranní bolestí hlavy, epileptickým záchvatem, zvracením či parézou končetin. Apatie souvisí také s psychickými změnami.

Poměrně často pak za apatii může léze v čelním laloku mozku. Může to být nádor i krvácení a objevuje se prefrontální syndom (tzv. organický psychosondrom). Pacient trpí různými psychickými příznaky, je zpomalená jeho psychická činnost (bradypsychismus), následuje apatie a ztráta vůle (abulie). Ne vždy jsou však tyto příznaky dobře viditelné a pacient si je sám neuvědomuje. Proto by mu návštěvu doktora měli doporučit jeho blízcí, kteří si změn povšimli. Za apatii může také přepracování či vyhoření, zklamání nebo úmrtí milované osoby a další.

Tyto změny však bývají pouze dočasné, a pokud netrvají příliš dlouhou dobu, nelze mluvit o patologické situaci. Při přetrvávání psychických změn je však potřeba vyhledat praktika či psychologa. Uvědomme si však také, že apatií trpí alespoň jednou za život každý z nás.