Lidské tělo potřebuje cholesterol k tomu, aby mohlo stavět své buňky. Zvýšená hladina cholesterolu je ovšem škodlivá, neboť zvyšuje riziko srdečního infarktu. Není však cholesterol jako cholesterol. Cholesterol se na základě svého chemického složení dělí do mnoha rozdílných frakcí. Za podstatné z hlediska rizika srdečního infarktu jsou považovány zejména celkový cholesterol, LDL - cholesterol, HDL - cholesterol. LDL - cholesterol (low-density lipid) je „zlý“ cholesterol, který poškozuje žíly a tepny, zatímco takzvaně „dobrý“ HDL - cholesterol (high-density lipid) je chrání. Důležitou skutečností při zjišťování možného rizika srdečního infarktu je tedy poměr mezi LDL/ HDL cholesterolem. Jak vysoká může být hladina cholesterolu v krvi se pak určuje i s ohledem na to zda pacienta ohrožují i jiné rizikové faktory (např. onemocnění cukrovkou, kouření, vysoký věk aj.).
Za hlavní příčinu zvýšené kocentrace cholesterolu se považuje příliš tučná strava a nadváha. Proto je první krokem léčby dieta s nízkým obsahem tuku. Odpovídající léky, které se podávají v případě, že sama dieta nestačí, mají za následek výrazné snížení hladiny cholesterolu v krvi, a tím pomáhají předcházet vzniku srdečního infarktu. Obzvláště důležité je užívání léků snižujících hladinu cholesterolu v krvi, když už člověk srdeční infarkt jednou prodělal.
Co znamená normální hladina cholesterolu? V Evropě a USA je v důsledku stravy, která obsahuje všeobecně vyšší podíl tuků, obvyklá hladina cholesterolu v krvi zřetelně vyšší než například v Číně, kde je strava na tuky mnohem chudší. Srovnáme- li počty srdečních infarktů v Evropě a Asii, je jasně vidět, že s vyššími hladinami cholesterolu roste i riziko srdečního infarktu. Klinické studie jednoznačně prokázaly, že pokles hladiny cholesterolu v krvi má za následek snížení rizika srdečního infarktu.
Z těchto důvodů byly pevně stanoveny následující normální hodnoty cholesterolu: Pro lidi bez rizikových faktorů způsobujících srdeční infarkt.
Lidé s dalším rizikovým faktorem způsobujícím srdeční infarkt:
Lidé se dvěma nebo více rizikovými faktory způsobujícími srdeční infarkt:
Lidé s koronárním srdečním onemocněním (to znamená s aterosklerózou věnčitých srdečních tepen)
Zvýšená hladina cholesterolu se dá snížit docela snadno - je nutné „pouze“
V případě, že tato opatření nestačí a nevedou k vytouženému posunu hodnot cholesterolu do přijatelných mezí, přijdou na řadu léky. Mezi nejčastěji pouívané patří dnes tzv. statiny. Jsou účinné a zároveň je organismus dobře snáší. Díky nim klesá hladina cholesterolu v krvi (obzvláště „zlého“ LDL-cholesterolu) a tím riziko srdečního infarktu. Při vysokých hodnotách triglyceridů se užívají léky ze skupny fibrátů.
Česnek působí na snížení cholesterolu a zároveň chrání cévy, má tedy příznivý vliv na krevní oběh. I v některých druzích vína jsou obsaženy látky, které mohou mít příznivý vliv na zvýšení „dobrého“ HDL- cholesterolu. Přesto však i zde platí: všeho s mírou! Zdravá strava je úzce spojena s přísunem tuků. Jedná se o věc stravovacích návyků, které mají svůj základ v rodině, a proto by na ně měli rodiče u svých dětí dbát už od narození a promyšleně jim stanovovat jídelníček.
Základní pravidlo říká: málo tuku (maximálně 30% potřeb energie) a z toho pokud možno co nejvíce „dobrých“ tuků, které jsou obsaženy například v mořských rybách a v rostlinných olejích.