Zápach z úst (foetor ex ore, halitóza) znamená nepříjemný zápach dechu.
Skutečný zápach z úst může být způsoben požitou potravou nebo vydechovanými látkami, vylučovanými plícemi, nebo onemocněním dásní a zubů, rozkladem částic potravy v ústní dutině, anebo může souviset s celkovým onemocněním (např. onemocněním jater, komplikovanou cukrovkou, infekčními nebo nádorovými chorobami dýchacího ústrojí).
Průsvit jícnu tvoří za normálních klidových okolností uzavřená štěrbina a jícen je oddělen od dýchacích cest. Proto je mylné se domnívat, že zápach dechu ukazuje na funkci zažívacího ústrojí, tj.stavu trávení; onemocnění žaludku a střev obvykle zápach z úst nezpůsobují.
Reakce okolí na zápach z úst je zčásti určena sociálním prostředím. Postižená osoba si nemusí být zápachu vlastního dechu vůbec vědoma.
V některých případech se příčina zápachu z úst však objevit nepodaří, a postižený tak může ve společnosti velmi trpět. Je odsouzený používat ústní vodu, žvýkačky apod., ačkoliv někdy je i tak zápach z úst patrný.
U některých lidí jde hovořit i o charakteristické „příchuti“ zápachu z úst, například u pacientů s cukrovkou je v případě diabetického kómatu cítit acetonový zápach, u osob s ledvinovým selháním je cítit čpavek neboli amoniak. U otravy alkoholem je zápach poměrně jednoznačný a u osob trpící jaterními chorobami se objevuje hepatální foetor ex ore, který je podobný zápachu mršiny či čerstvých jater.
Zápach z úst doporučujeme konzultovat s praktickým lékařem, který tak může odhalit jeho příčinu v některé z nemocí, případně vám poradí, jak zápach z úst odstranit či alespoň minimalizovat.
Účinné je odstranění nebo léčení specifické příčiny (viz. výše). Dokud však údaje z předchorobí a základní lékařské fyzikální vyšetření nenajde pravděpodobný podklad choroby, není na místě obsáhlé vyšetřování. Nejdůležitější je v tom případě pozorné vyslechnutí a uklidnění pacienta, v těžkých případech může být nutná i konzultace psychiatra.