Infekce zevního zvukovodu (v zevní části ucha) se vyskytuje ve formě lokalizované, tedy ohraničené (označuje se jako tzv. furunkl) nebo difúzní, tedy neohraničené, která postihuje kůži celého zvukovodu (označuje se jako tzv. generalizovaná nebo difúzní externí otitida). Externí otitida bývá častější v létě u lidí, kteří často plavou ve vodě, a obvykle se nazývá plavecké ucho.
Příčinou rozvoje generalizovaného zánětu zevního zvukovodu bývají většinou bakterie, a sice gram-negativní tyčinky (mikrobiologické rozlišení podle tvaru bakterie a speciálního barvení podle Gramma), jako jsou například Escherichia coli, Pseudomonas aeruginosa nebo Proteus vulgaris, dále gram-pozitivní koky, a sice Staphylococcus aureus, a vzácně také plísně.
Původcem ohraničeného zánětu zevního zvukovodu (tj. furunklu) bývá obvykle bakterie Staphylococcus aureus. Někteří lidé (jako jsou například pacienti trpící nějakou alergií, nemocní trpící lupénkou, ekzémy nebo seboroickou dermatitidou) jsou ke vzniku zánětu zevního zvukovodu zvláště náchylní.
Faktory, které přispívají ke vzniku externí otitidy, zahrnují vniknutí vody nebo některých dráždivých látek (jako jsou například sprej nebo barva na vlasy) do ucha a také poranění stěny ušního zvukovodu při čištění ucha.
Zevní zvukovod má samočistící schopnost, deskvamované epitelie (tj. odloupnuté buňky, které pokrývají povrch zvukovodu) se pohybují jako na pásovém dopravníku do ušního bubínku směrem ven z ucha. Pacientovy snahy o vyčištění zvukovodu vatou na špejli (to lidé často i pravidelně dělají) může narušit tento samočistící proces zatlačením nahromaděných odloupaných částic do nitra zvukovodu proti směru jejich normálního samočistícího pohybu. Za deskvamovanými částicemi a ceruminem (jako cerumen se označuje nažloutlý maz tvořící se v uchu, který má ochrannou funkci - chrání výstelku zvukovodu a také má typický zápach, který odpuzuje hmyz; tento maz se však může nahromadit, opakovaným čištěním "vtlačovat" směrem k bubínku, může se na ušní bubínek nalepit a následně výrazně zhoršit sluch; pak je vhodný zásah ušního lékaře) se zadržuje posléze voda, což vede k maceraci (tj. rozkládání) kůže a nastává nebezpečí bakteriální invaze.