Zánět žaludku (Gastritida)

Zánět žaludeční sliznice

      Bolesti v oblasti žaludku, nevolnost, ztráta chuti a nadýmání - to všechno mohou být příznaky akutního zánětu žaludeční sliznice Příčinou mohou být špatné stravovací návyky, alkohol, infekce nebo jednoduše stres. Každý druhý z lidí starších 50 let má zánět sliznice žaludku v chronické formě. Choroba je většinou klinicky němá, to znamená, že se její příznaky objeví jenom občas. Přesto se však za zánětem žaludeční sliznice  může skrývat i vážné onemocnění jako je žaludeční vřed nebo dokonce karcinom žaludku.

Kapitoly

Příčiny/rizikové faktory

      V žaludku je potrava  připravována pro další vstřebávání ve střevech. Svalová činnost žaludku a střev i tvorba a vylučování trávicích kyselin jsou řízeny vegetativním (vůlí neovladatelným) nervovým systémem. Žaludeční kyselina ulehčuje enzymům práci s rozkládáním potravy. Vrstva hlenu chrání stěnu žaludku před tím, aby byla sama napadena a a poškozena žaludeční kyselinou. Je-li tato ochranná vrstva poškozena, může  kyselina vyvolat zánět sliznice žaludku  nebo vřed ve sliznici žaludku (ulcus ventriculi). Zánět žaludeční sliznice může být akutní nebo chronický.

Důležité příčiny akutního zánětu žaludeční sliznice:

  • přemíra alkoholu
  • jedovaté látky, například nikotin
  • léky, například proti bolesti (nesteroidní antirevmatika včetně kyseliny acetylsalicylové - aspirinu), antibiotika, kortikosteroidy nebo cytostatika při nádorové terapii
  • psychická zátěž. Stres například snižuje prokrvování žaludku a poškozuje tím ochranný mechanismus žaludeční sliznice.
  • rentgenové paprsky (při terapii nádorů ozařováním)
  • bakterie, které se do žaludku dostanou s infikovanými potravinami (např. salmonely, které přežívají ve zmrzlině, majonézových salátech apod.) mohou vyvolat akutní zánět žaludeční a střevní sliznice, gastroenteritidu. Stejné projevy mají i záněty způsobené některými viry, např. adenoviry nebo enteroviry. Existuje i bakteriální druh, který dovede dlouhodobě přežívat v žaludeční sliznici bez ohledu na velmi kyselé prostředí žaludku a vyvolat akutní nebo i chronický zánět - Helicobacter pylori.
  • velké tělesné zatížení, způsobené těžkými chorobami, úrazy hlavy, rozsáhlými popáleninami apod.

Příčiny chronického zánětu žaludeční sliznice:

  • zánětlivé změny a zhoršené obnovování žaludeční sliznice jako projev stáří
  • špatné prokrvování žaludeční sliznice
  • zpětný tok žlučových kyselin z dvanácterníku
  • infekce bakterií Helicobacter pylori

Průběh

      Mnoho lidí - odborníci odhadují 30% obyvatel v produktivním věku - trpí trvalými nebo často se vracejícími potížemi horní části břicha: tlak a pocit sytosti, bolesti, kyselá říhání, křeče, nevolnost a zvracení. Příznaky většinou souvisejí se zraněním a záněty žaludeční sliznice, s porušenými mechanismy posunu potravy střevem nebo přecitlivělostí  trávicího traktu. Za potížemi se mohou skrývat podráždění žaludku, zánět (gastritida), žaludeční nebo dvanácterníkový vřed, refluxní nemoc se zánětem jícnu nebo v nejhorším případě nádor žaludku.  Příčiny potíží většinou nelze určit pouze na základě příznaků, nutná je prohlídka sliznice endoskopem.   Akutní gastritida se může projevovat těmito příznaky:

  • silné bolesti žaludku (při otravě jídlem doprovázené často obecnou slabostí , zvracením a bolestí hlavy)
  • nevolnost a zvracení
  • ztráta chuti k jídlu, pocit sytosti
  • nepříjemný zápach z úst, povlečený jazyk

      Chronický zánět žaludeční sliznice se většinou neprojevuje velkými potížemi. Může se ale vyskytovat pocit tlaku, bolest, nadýmání, průjem a/nebo zápach z úst.

Následky

      Zanícená sliznice žaludku může krvácet. Dlouhodobé lehké krvácení vede k únavě a otupělosti. Ovšem krvácení způsobené  poškozením cév ve stěně žaludku vředem nebo rakovinným nádorem může vést k velké ztrátě krve a ohrožovat život nemocného. Proto: jděte okamžitě k lékaři, když: 

  • zvracíte krev
  • se stolicí se zároveň vylučuje krev (tmavé až černé zabarvení stolice)
  • máte náhlé bodavé bolesti břicha spojené s velkým pocením a nepravidelným rychlým tepem

      Člověk může ve svém žaludku po dlouhá léta přechovávat bakterie Helicobacter pylori aniž by cokoli tušil. Ale dlouhotrvající chronický zánět žaludeční sliznice může vést k její atrofii, jejímž následkem je nedostatek železa a chudokrevnost (perniciózní anémie). Také riziko, že v zánětem poškozené sliznici vznikne nádor (karcinom žaludku), je značné.

Rozpoznání/vyšetření

      Pro správné určení příčin potíží v horní části břicha lékař  nejprve zjistí anamnézu (pacientovu osobní historii potíží a nemoci). Dále provede celkové vyšetření. Při podezření na vážnější gastritidu je dnes pravidlem provést endoskopii (gastroskopii). Stolice je laboratorně vyšetřena na přítomnost krve.

Léčba

Akutní zánět žaludeční sliznice
      Prvním opatřením při léčbě akutního zánětu je snížit množství  jedovatých látek, které dráždí sliznici. Na několik dní by měl člověk zcela zapomenout na alkohol, nikotin, kávu, silně kořeněná jídla apod. Akutní zánět většinou ustoupí sám od sebe. Také dva až tři dny klidu v posteli a půst přispívají k vyléčení. Heřmánkový čaj může zmírňovat bolesti žaludku.
      Nestačí-li tato opatření, je třeba vzít některý z léků, které neutralizují žaludeční kyselinu (antacida). K dostání je dnes asi 50 takových látek, k nimž patří např. jedlá soda, hydroxid hlinitý apod., nebo celá řada kombinovaných přípravků jako je magaldrat, simaldrat a další. Možná vám lékař předepíše některý z léků, které snižují sekreci  kyseliny (H2-antihistaminika), jako je cimetidin, ranitidin, nizatidin, famotidin nebo roxatidin, případně některý ze skupiny tzv. inhibitorů protonové pumpy - například omeprazol nebo pantoprazol. Dále může lékař předepsat léky, které upravují činnost trávicího traktu (prokinetika), například cisaprid, metoklopramid nebo domperidon).
      Proti akutním žaludečním křečím pomáhají léky uvolňující křeče (spazmolytika) - butylbromid, papaverin, trimebutin aj. 
      Proti nevolnosti a zvracení mohou zabírat antiemetika, například ondansetron nebo kombinovaný přípravek (prokinetikum/antiemetikum) metoklopramid.
      Většina uvedených léků je pouze na předpis.

Chronický zánět žaludeční sliznice
      Protože je chronický zánět sliznice žaludku téměř vždy projevem infekce žaludku, za kterou je odpovědná bakterie Helicobacter pylori, měl by být původce nemoci odstraněn. Za nejúčinnější je dnes považováno současné potlačení bakterií a ochrana sliznice kombinovaným nasazením tří přípravků: inhibitoru protonové pumpy (např. omeprazolu) a dvou antibiotik (např. klaritromycinu a amoxicilinu). Léčba trvá 7 dní a musí být prováděna velice pečlivě. Pak je její účinnost velmi vysoká, i když ne stoprocentní - u některých pacientů je třeba ji opakovat.

Přesto, že přípravě informací v našich článcích věnujeme maximální pozornost, všechny zde uvedené informace je nutno považovat za informativní. Při silných potížích, nápadných tělesných změnách nebo před užitím léků se bezpodmínečně ptejte svého lékaře nebo lékárníka. Především těhotné ženy a chronicky nemocní si musí před užitím každého léku vyžádat poučení o jeho vhodnosti a bezpečnosti.


Komentujte, hodnoťte, ptejte se!
Přihlašte se pomocí

nebo zadejte své jméno
Odběr novinek

Poradny

Kalkulačky

Poslední události