Bolesti v oblasti žaludku, nevolnost, ztráta chuti a nadýmání - to všechno mohou být příznaky akutního zánětu žaludeční sliznice Příčinou mohou být špatné stravovací návyky, alkohol, infekce nebo jednoduše stres. Každý druhý z lidí starších 50 let má zánět sliznice žaludku v chronické formě. Choroba je většinou klinicky němá, to znamená, že se její příznaky objeví jenom občas. Přesto se však za zánětem žaludeční sliznice může skrývat i vážné onemocnění jako je žaludeční vřed nebo dokonce karcinom žaludku.
V žaludku je potrava připravována pro další vstřebávání ve střevech. Svalová činnost žaludku a střev i tvorba a vylučování trávicích kyselin jsou řízeny vegetativním (vůlí neovladatelným) nervovým systémem. Žaludeční kyselina ulehčuje enzymům práci s rozkládáním potravy. Vrstva hlenu chrání stěnu žaludku před tím, aby byla sama napadena a a poškozena žaludeční kyselinou. Je-li tato ochranná vrstva poškozena, může kyselina vyvolat zánět sliznice žaludku nebo vřed ve sliznici žaludku (ulcus ventriculi). Zánět žaludeční sliznice může být akutní nebo chronický.
Důležité příčiny akutního zánětu žaludeční sliznice:
Příčiny chronického zánětu žaludeční sliznice:
Mnoho lidí - odborníci odhadují 30% obyvatel v produktivním věku - trpí trvalými nebo často se vracejícími potížemi horní části břicha: tlak a pocit sytosti, bolesti, kyselá říhání, křeče, nevolnost a zvracení. Příznaky většinou souvisejí se zraněním a záněty žaludeční sliznice, s porušenými mechanismy posunu potravy střevem nebo přecitlivělostí trávicího traktu. Za potížemi se mohou skrývat podráždění žaludku, zánět (gastritida), žaludeční nebo dvanácterníkový vřed, refluxní nemoc se zánětem jícnu nebo v nejhorším případě nádor žaludku. Příčiny potíží většinou nelze určit pouze na základě příznaků, nutná je prohlídka sliznice endoskopem. Akutní gastritida se může projevovat těmito příznaky:
Chronický zánět žaludeční sliznice se většinou neprojevuje velkými potížemi. Může se ale vyskytovat pocit tlaku, bolest, nadýmání, průjem a/nebo zápach z úst.
Zanícená sliznice žaludku může krvácet. Dlouhodobé lehké krvácení vede k únavě a otupělosti. Ovšem krvácení způsobené poškozením cév ve stěně žaludku vředem nebo rakovinným nádorem může vést k velké ztrátě krve a ohrožovat život nemocného. Proto: jděte okamžitě k lékaři, když:
Člověk může ve svém žaludku po dlouhá léta přechovávat bakterie Helicobacter pylori aniž by cokoli tušil. Ale dlouhotrvající chronický zánět žaludeční sliznice může vést k její atrofii, jejímž následkem je nedostatek železa a chudokrevnost (perniciózní anémie). Také riziko, že v zánětem poškozené sliznici vznikne nádor (karcinom žaludku), je značné.
Akutní zánět žaludeční sliznice
Prvním opatřením při léčbě akutního zánětu je snížit množství jedovatých látek, které dráždí sliznici. Na několik dní by měl člověk zcela zapomenout na alkohol, nikotin, kávu, silně kořeněná jídla apod. Akutní zánět většinou ustoupí sám od sebe. Také dva až tři dny klidu v posteli a půst přispívají k vyléčení. Heřmánkový čaj může zmírňovat bolesti žaludku.
Nestačí-li tato opatření, je třeba vzít některý z léků, které neutralizují žaludeční kyselinu (antacida). K dostání je dnes asi 50 takových látek, k nimž patří např. jedlá soda, hydroxid hlinitý apod., nebo celá řada kombinovaných přípravků jako je magaldrat, simaldrat a další. Možná vám lékař předepíše některý z léků, které snižují sekreci kyseliny (H2-antihistaminika), jako je cimetidin, ranitidin, nizatidin, famotidin nebo roxatidin, případně některý ze skupiny tzv. inhibitorů protonové pumpy - například omeprazol nebo pantoprazol. Dále může lékař předepsat léky, které upravují činnost trávicího traktu (prokinetika), například cisaprid, metoklopramid nebo domperidon).
Proti akutním žaludečním křečím pomáhají léky uvolňující křeče (spazmolytika) - butylbromid, papaverin, trimebutin aj.
Proti nevolnosti a zvracení mohou zabírat antiemetika, například ondansetron nebo kombinovaný přípravek (prokinetikum/antiemetikum) metoklopramid.
Většina uvedených léků je pouze na předpis.
Chronický zánět žaludeční sliznice
Protože je chronický zánět sliznice žaludku téměř vždy projevem infekce žaludku, za kterou je odpovědná bakterie Helicobacter pylori, měl by být původce nemoci odstraněn. Za nejúčinnější je dnes považováno současné potlačení bakterií a ochrana sliznice kombinovaným nasazením tří přípravků: inhibitoru protonové pumpy (např. omeprazolu) a dvou antibiotik (např. klaritromycinu a amoxicilinu). Léčba trvá 7 dní a musí být prováděna velice pečlivě. Pak je její účinnost velmi vysoká, i když ne stoprocentní - u některých pacientů je třeba ji opakovat.