Zánětlivý proces děložního těla může postihnout děložní sliznici (endometritida), může přejít na děložní svalovinu (endomyometritida) nebo pronikne až na pobřišnici na povrchu dělohy a vznikne perimetritida. Zánět dělohy se vyskytuje často v souvislosti v potratem nebo porodem, nebo s instrumentálním nitroděložním výkonem. Záněty související se nazývají puerperální. Při vzácných nepuerperálních zánětlivých procesech děložní sliznice bývají často postiženy i děložní přívěsky.
Infekce při akutní endometritidě proniká do děložní dutiny z pochvy a děložního hrdla při menstruaci, popřípadě mízní nebo krevní cestou.
Zánět dělohy je obvykle vyvolán smíšenou bakteriální flórou (Neisseria gonorrhoeae, Actinomyces spp., Streptococccus pyogenes, Streptococccus agalactiae). Nelze vyloučit ani tuberkulózní původ zánětu.
V akutní fázi se rozvíjí zánětlivé změny ve sliznici dělohy; slizniční žlázky produkují více hlenu, na povrchu sliznice se tvoří hnisavý povlak. Uzavře-li zduřelá sliznice kanál děložního hrdla, hromadí se v děložní dutině zánětlivý výpotek a výměšky slizničních žláz, které mohou nabýt až charakteru hnisu; tak vzniká tzv. pyometra.
Příznaky nejsou charakteristické: tupá bolest v podbřišku a v kříži, nevolnost, teplota, hlenovitý až hnisavý výtok, někdy nepravidelné menší krvácení mimo cyklus. Děloha je prosáklá, zvětšená, bolestivá při pohmatu.
Chronická endometritida je obvykle spojena se zánětem děložní svaloviny (endomyometritida). Samostatný zánět děložní svaloviny se nevyskytuje. Chronický děložní zánět je obvyklý u žen s podslizničními myomy (nezhoubné nádory z děložní svaloviny), velkými polypy (výrůstky) děložní sliznice nebo při zavedeném nitroděložním tělísku (IUD).
Příznaky obvykle bývají nevýrazné, např. nepravidelnosti menstruačního krvácení. Při pohmatovém vyšetření je jen nevelká citlivost dělohy.
Prvním krokem úspěšné léčby děložního zánětu je vyprázdnění hnisavého obsahu z děložní dutiny, šetrným rozšířením děložního hrdla. Onemocnění vyžaduje okamžité nasazení antibiotické léčby. Osvědčují se buď tzv. inhibitory beta-laktamáz (antibiotika amoxycilin/kyselina klavulánová), nebo kombinace gentamicin + cefoxitin . Součástí léčby je nespecifická protizánětlivá léčba. Při těžších formách onemocnění je nutná hospitalizace.
Emailu
Zaregistrovat se
