Zánět dělohy

      Zánětlivý proces děložního těla může postihnout děložní sliznici (endometritida), může přejít na děložní svalovinu (endomyometritida) nebo pronikne až na pobřišnici na povrchu dělohy a vznikne perimetritida. Zánět dělohy se vyskytuje často v souvislosti v potratem nebo porodem, nebo s instrumentálním nitroděložním výkonem. Záněty související se nazývají  puerperální. Při vzácných nepuerperálních zánětlivých procesech děložní sliznice bývají často postiženy i děložní přívěsky.

      Infekce při akutní endometritidě proniká do děložní dutiny z pochvy a děložního hrdla při menstruaci, popřípadě mízní nebo krevní cestou.

      Zánět dělohy je obvykle vyvolán smíšenou bakteriální flórou (Neisseria gonorrhoeae, Actinomyces spp., Streptococccus pyogenes, Streptococccus agalactiae). Nelze vyloučit ani tuberkulózní původ zánětu.

Kapitoly

Příznaky/průběh onemocnění

      V akutní fázi se rozvíjí zánětlivé změny ve sliznici dělohy; slizniční žlázky produkují více hlenu, na povrchu sliznice se tvoří hnisavý povlak. Uzavře-li zduřelá sliznice kanál děložního hrdla, hromadí se v děložní dutině zánětlivý výpotek a výměšky slizničních žláz, které mohou nabýt až charakteru hnisu; tak vzniká tzv. pyometra.

      Příznaky nejsou charakteristické: tupá bolest v podbřišku a v kříži, nevolnost, teplota, hlenovitý až hnisavý výtok, někdy nepravidelné menší krvácení mimo cyklus. Děloha je prosáklá, zvětšená, bolestivá při pohmatu.

      Chronická endometritida je obvykle spojena se zánětem děložní svaloviny (endomyometritida). Samostatný zánět děložní svaloviny se nevyskytuje. Chronický děložní zánět je obvyklý u žen s podslizničními myomy (nezhoubné nádory z děložní svaloviny), velkými polypy (výrůstky) děložní sliznice nebo při zavedeném nitroděložním tělísku (IUD).

      Příznaky obvykle bývají nevýrazné, např. nepravidelnosti menstruačního krvácení. Při pohmatovém vyšetření je jen nevelká citlivost dělohy.

Léčba

      Prvním krokem úspěšné léčby děložního zánětu je vyprázdnění hnisavého obsahu z děložní dutiny, šetrným rozšířením děložního hrdla. Onemocnění vyžaduje okamžité nasazení antibiotické léčby. Osvědčují se buď tzv. inhibitory beta-laktamáz (antibiotika  amoxycilin/kyselina klavulánová), nebo kombinace gentamicin + cefoxitin . Součástí léčby je nespecifická protizánětlivá léčba. Při těžších formách onemocnění je nutná hospitalizace.

Přesto, že přípravě informací v našich článcích věnujeme maximální pozornost, všechny zde uvedené informace je nutno považovat za informativní. Při silných potížích, nápadných tělesných změnách nebo před užitím léků se bezpodmínečně ptejte svého lékaře nebo lékárníka. Především těhotné ženy a chronicky nemocní si musí před užitím každého léku vyžádat poučení o jeho vhodnosti a bezpečnosti.

28
1janina3. 3. 2013 12:56:49
Dobrý den,

chtěla bych poprosit o odpověď na pár otázek.
Bude mi 50. let, Minulý týden jsem byla pořádně nastydlá, chytla jsem virózu, kterou jsem si léčila. Současně jsem menstruovala. Když 10.den jsem pořád špinila - krvácela, tak jsem si došla na kontrolu ke gynekologovi a ten mi řekl, že mám zánět dělohy.14 dní před tím jsem byla na pravidelné gynekologické prohlídce, vč. cytologie a bakteriologie, která byla v pořádku. Doktor mi předepsal Entizol - 4x denně. Chtěla jsem se zeptat jak je možné dostat zánět dělohy a zda je léčba v pořádku?

Děkuji za informaci a přeji příjemný den
0
2Veronika 11. 9. 2016 20:57:04
Dobry den, mam otazku. Mam zánět dělohy. Jen vsude se pise o mirnem krvaceni mimo cyklus. Jenze ja krvacim uz 5 ty den a to hodne silne. Za den vyměním min 5-7 vlozek. Je to pri tomto normalni nebo ne? Dekuji za odpověď

Komentujte, hodnoťte, ptejte se!
Přihlašte se pomocí

nebo zadejte své jméno
Odběr novinek

Poradny

Kalkulačky

Poslední události