Onemocnění výhřez konečníku se také označuje jiným názvem prolaps a procidence rekta.nebo také výhřez rekta anem. Jedná se o vyhřeznutí konečníku řitním otvorem navenek. Rozlišujeme menší prolaps ( tedy vyhřeznutí ) pouze rektální sliznice ( tedy výstelky konečníku ) a procidenci, což znamená kompletní vyhřeznutí rekta v celé tloušťce stěny.
Přechodný, menší prolaps pouze sliznice konečníku se často objeví u jinak zcela zdravých lidí. U dospělých prolaps rektální sliznice přetrvává a může se postupně v průběhu života i progresivně horšit. Primární příčinou kompletního vyhřeznutí rekta v celé tloušťce stěny ( tj. tzv. procidence ) je pravděpodobně dislokace rekta ( tedy nenormální vysunutí konečníku z jeho normální pozice ), která je způsobená prodloužením mezorekta. Mezorektum je duplikatura peritonea v kraniálním tj. horním úseku rekta ( což znamená, že se jedná o zdvojený list pobřišnice, jak se označuje tenká, lesklá a průsvitná blána, která vystýlá dutinu břišní a část dutiny pánevní a obaluje většinu orgánů zde uložených ). V naprosté většině případů onemocnění prolapsem rekta převládají mezi pacienty ženy ve věku přes 60 let.
Charakteristickým manifestním klinickým příznakem u pacienta trpícího onemocněním prolapsem rekta je údaj nemocného o vyhřeznutí sliznice rekta nebo o kompletním vyhřeznutí rekta v celé tloušťce stěny navenek řitním otvorem. Je ovšem třeba pamatovat na to, že vyhřeznutí konečníku může být pouze přechodné a v mezidobí se může vždy spontánně reponovat.
Stanovení diagnózy onemocnění pacienta prolapsem či procidencí konečníku je založeno na pečlivém vyšetření oblasti řitního otvoru u postiženého jedince. Takového pacienta je nezbytné vyšetřovat v poloze nemocného vstoje nebo v podřepu na bobku a vyzvat ho, aby tlačil, jako kdyby chtěl vypudit stolici z konečníku. Jenom tak můžeme vždy bezpečně zjistit plný rozsah eventuálně přítomného prolapsu. V naprosté většině případů onemocnění prolapsem rekta u pacientů zjišťujeme snížený tonus análního sfinkteru ( tedy sníženou stažlivost řitního svalového svěrače, který normálně zabraňuje samovolnému odchodu stolice ). Dále je nutné pacienta s prolapsem rekta, abychom pátrali po eventuálně přítomném onemocnění ve střevním lumen ( tedy uvnitř střeva ), vyšetřit sigmoideoskopicky ( sigmoideoskopie je endoskopická metoda, při níž se zavádí endoskop do těla pacienta řitním otvorem, na rozdíl od kolonoskopie prohlíží lékař při sigmoideoskopii jen levou část tlustého střeva - cca 60 cm, tedy konečník a esovitou kličku tlustého střeva, a to pomocí přístroje sigmoideoskopu ) a rentgenologicky s podáním rentgenové kontrastní látky hadičkou přímo do konečníku ( používá se baryové klyzma ). Také je nezbytné u nemocného trpícího onemocněním výhřezem konečníku vyloučit případné primární neurologické poruchy ( tedy postižení nervového systému ).
Onemocnění pacienta prolapsem a procidencí konečníku se léčí různým způsobem podle věku pacienta a podle rozsahu postižení jedince. U kojenců a dětí trpících onemocněním prolapsem rekta je ve většině případů zdaleka nejuspokojivější konzervativní léčebný postup. Jestliže jsou vyvolávající příčinou postižení dítěte nutriční ( tedy výživové ) poruchy, musí se upravit, a je potřeba také odstranit důvody případného násilného tlačení při vypuzování stolice. Při konzervativním léčebném postupu proti sobě pevně přitiskneme hýždě postiženého dítěte a fixujeme je náplastí po celé období mezi jednotlivými pokusy o vyprázdnění stolice. Tento postup léčby ve většině případů zpravidla usnadní spontánní odeznění prolapsu. Jestliže při vyšetření dospělého nemocného zjistíme přítomnost prostého slizničního prolapsu, je možné nadbytečnou sliznici excidovat ( tedy odříznout ), anebo ji odstranit s využitím metody zaškrcení gumovou páskou. Ovšem při nálezu kompletního prolapsu rekta u dospělého pacienta bývá nejúspěšnější chirurgické řešení, tedy provedení břišní operace s elevací ( tedy s vyzdvihnutím ) a fixací ( tedy s upevněním ) rekta dozadu ke křížové kosti tak, aby se upravil dislokační posun rekta dopředu ( tedy posunutí konečníku do nenormální polohy vpřed ).
Jinou možnou operací, kterou lze vyřešit kompletní prolaps rekta u dospělého pacienta, je nízká přední resekce rekta ( tento výkon spočívá v odstranění části konečníku a v opětovném sešití obou konců konečníku k sobě ). V případech, kdy je prolapsem konečníku postižen nemocný ve vysokém věku anebo ve velmi špatném celkovém zdravotním stavu, je možné pro vyřešení problému zavést plastickou kličku ( tato klička může být drátěná nebo ze syntetické hmoty ), která obkrouží řitní svalový svěračový kruh ( tento výkon se nazývá tzv. Thierschova procedura ).