Typickými projevy ledvinové koliky jsou náhlé a křečovité bolesti v oblasti beder, které vznikají při ucpání močových cest například kameny nebo krevní sraženinou. Většina ledvinových kamenů se skládá z vápníku (kalcia), některé z močových kyselin a fosfátů.
Jsou-li kameny malé, mohou být zpravidla vyplaveny z těla močí, předpokladem je ovšem příjem velkého množství tekutin. Je-li kámen tvořen kyselinou močovou, je většinou podáván lék s alkalizujícími účinky. To tvorbu kyseliny utlumí a kámen do jisté míry rozpustí. V případě, že jsou kameny příliš veliké, mohou být rozbity pomocí tak zvaného litotrypteru - přístroje vytvářejícího intenzivní zvukové vlny, jejichž energie je koncentrována na kámen.
Ledvinové kameny se nemusí vůbec projevovat, nebo naopak zapříčiňují obrovské bolesti. Malé kamínky velikosti zrnka písku jsou zpravidla neškodné. Díky dostatečnému přísunu tekutin mohou být vyplaveny z těla přirozenu cestou. Ucpou-li ovšem močové cesty větší kameny a zamezí-li tím průtoku moči, nestačí již pouze mnoho pít. Když jsou močovod nebo ledvina ucpány kamenem, může dojít k bolestem zad nebo silným bodavým bolestem v okolí ledvin - k takzvané ledvinové kolice. Trvalá nebo stále se opakující bolest se šíří břichem a pohlavními orgány až k vnitřní straně stehen. Většinou jsou tyto bolesti doprovázeny nevolnostmi a zvracením, vyklenutým břichem, zimnicí, občas horečkou a krví v moči (což ovšem neplatí vždy). Kolika může způsobit uvolnění kamenu a jeho následné vyplavení.
Zůstanou-li kameny v těle dlouhou dobu a nejsou-li dostatečně léčeny, může se tlačit moč v močovodu zpět do ledvin. Na ledviny působí trvalý tlak, takže kanálky odvádějící z ledvin moč ji nemohou odevzdat do sběrného systému a močového měchýře. Takto omezované ledvině hrozí poškození vývodních oblastí (pyelitida) i citlivých ledvinových jednotek - nefronů (pyelonefritida), čímž dojde k omezení funkčnosti ledvin, případně k jejich celkovému selhání.
Kromě toho dochází k infekci močových cest, protože se na kamenech a ve stagnující moči usadí bakterie.
Některé kameny mohou být vyplaveny z těla už pomocí zvýšené tvorby moči. Čím více moči - vyvolané příjmem velkého množství tekutin - je transportováno močovodem, tím pravděpodobněji budou z těla vyloučeny krystalky a kameny.
Bolesti, objevující se převážně při projevech koliky, mohou být potlačeny buď pomocí silných léků proti bolestem nebo preparátů omezující ch křeče.
V případě, že nejsou kameny vyplaveny samovolně, musí být zvoleno jiné řešení, jak dostat kameny z těla ven. Jednou možností je tak zvaná litotrypse. Jsou-li kameny větší než 1,5 cm a blokují-li odtok z ledvin nebo z močovodu, zkouší lékař kameny zničit pomocí litotrypteru, přístroje, který tvoří pulzující vlny. Vlny proniknou k ledvinovému kamenu, aniž by při tom tělo nějak poškodily. Zbytky rozbitých kamenů musí být pomocí zvýšeného příjmu tekutin vyplaveny z těla ven. Tato metoda je elegantní, bohužel ne vždy použitelná. V takových případech musí být kámen odstraněn chirurgicky.
Ten, kdo již někdy trpěl ledvinovými kameny, by měl dávat pozor na následující:
Kalciové kameny
Pijte denně dva až tři litry močopudných tekutin s diuretiky, která omezují tvorbu nových kamenů. Pomocí kalciumcitrátu je možno zvýšit množství citranu v moči, čímž je bržděna tvorba kalciových kamínků. V potravinách jako špenát, kakao, oříšky, pepř a čaj je přítomen oxalát, který tvorbě kamenů pomáhá.
Kameny z kyseliny močové
Koncentrace kyseliny močové v těle stoupá se zvyšujícím se příjmem masa, ryb a drůbeže. Pomocí léku alopurinol, který užívají také pacienti trpící dnou, se dá množství kyseliny močové v moči snížit. Kalciový citrát vytváří v moči alkalické prostředí. Kaménky z kyseliny močové se vytvářejí jen tehdy, je-li podíl kyseliny močové v moči vysoký.