Tuberkulóza stále patří k nejnebezpečnějším infekčním onemocněním na světě - třetina světového obyvatelstva je nakažena tuberkulózním bacilem. Ročně přibývá celosvětově zhruba 100 milionů nově infikovaných lidí - především v rozvojových zemích. 8 milionů z nich onemocní, 3 miliony zemřou. Z toho je asi 250.000 dětí. 95% úmrtí připadá na obyvatele rozvojových zemí. V několika posledních letech se začalo o tuberkulóze více mluvit - hlavně proto, že se často vyskytuje zároveň s onemocněním AIDS. Dalšími příčinami šíření tuberkulózy jsou přesuny obyvatelstva (migrace) a rozšiřující se turistika do rozvojových zemí.
Bacil tuberkulózy (Mycobacterium tuberculosis) byl objeven v roce 1882 lékařem Robertem Kochem.Vyznačuje se vysokou odolností proti vlivům prostředí, například proti horku, hnilobě nebo suchu. Nemoc je přenosná jak na zvířata (například hovězí dobytek), tak na lidi.
Přenašečem tuberkulózy je nakažený člověk nebo nakažené zvíře. Infekce tuberkulózou se nejčastěji přenese vdechnutím vzduchu nebo prachu, obsahujícího zárodky. Nákaza cestou potravin (maso a mléko nakažených zvířat) padá v úvahu jen v oblastech s nedostatečnou veterinární kontrolou.
Obranyschopnost těla proti infekci je závislá na celkovém zdravotním stavu nakažené osoby. Její účinnost snižují například nedostatečná výživa, alkoholismus, drogová závislost, nedostatečná strava, psychická zátěž nebo tělesné přetížení. Černý kašel, spalničky, chřipka a diabetes pomáhají nemoci se v těle usadit. Plicní tuberkulózou onemocní zhruba dvakrát více mužů než žen. V Čechách jsou postiženy hlavně starší generace, ty totiž mohly nejčastěji přijít do kontaktu s bacilem tuberkulózy v průběhu války nebo v poválečných letech. Tehdy se ovšem nemoc neprojevila a pouze setrvávala skryta v těle a plně se rozvinula až v pokročilém věku.
Inkubační doba tuberkulózy se pohybuje od 2 týdnů do 2 měsíců. K nákaze bakteriemi dochází zpravidla dýchacími cestami. To vysvětluje, proč 85% všech nemocných trpí plicní formou tuberkulózy. Kromě plic mohou být nemocí postiženy i například lymfatické uzliny, střevo, kůže, kosti a mozek. Příznivým rysem nemoci je, že zjevně onemocní pouze asi 3% všech infikovaných.
Bakterie se nejprve usadí v plicích (prvotní infekce). Tam se infekce obvykle omezí na malou oblast a stabilizuje se. V případě dalšího rozvoje může dojít ke zničení plicní tkáně, v které vznikají dutiny (kaverny). Dále se bakterie mohou šířit krevním řečištěm do celého těla a usazovat se v nejrůznějších orgánech. Průběh onemocnění je u jednotlivých pacientů velmi rozdílný. Při dobré úrovni obranyschopnosti (tělesná a duševní kondice a silný imunitní systém) a optimálních sociálních podmínkách (bydlení, výživa) může dojít i ke spontánnímu vyléčení - nemoc pak zůstane v klidovém stádiu a neprojevuje se.
Tuberkulóza může ovšem z klidového stavu v těle znovu udeřit, často i po mnoha letech nebo desetiletích. Důvodem aktivování tuberkulózy může být vysoká tělesná a psychická námaha, vyšší věk nebo jiná nemoc, například AIDS. Všechny tyto faktory totiž oslabují imunitní systém.
Při celkově špatném stavu organismu může dojít až k životu nebezpečnému průběhu nemoci. Typickými projevy aktivované tuberkulózy je nevolnost, kašel, ospalost, ztráta chuti, bolesti hlavy a prsou stejně jako horečka. Později se k těmto projevům přidává ještě dušnost, potíže s dýcháním, ztráta váhy, zvracení, noční pocení a vykašlávání krvavých kouskovitých hlenů.
V časném stádiu existuje velká pravděpodobnost úplného vyléčení. Léčba tuberkulózy se provádí buď ambulantně u odborných lékařů nebo stacionárně na specializovaných nemocničních odděleních TRN (tuberkulóza a respirační nemoci). Osoby s již vyvinutou, klinicky se projevující tuberkulózou musejí být neprodleně izolovány a léčeny v nemocnici, aby nedošlo k dalšímu šíření nemoci! Již jen při podezření na infekci se zahájí chemoprevence.
Lidem s tuberkulózou je naordinována chemoterapeutická léčba různými kombinacemi léků. Doba léčby se pohybuje okolo 9 - 12 měsíců, někdy méně, někdy déle. Chirurgické odstranění nemocné části plic je dnes provázeno už jen výjimečně. Nedostačující diagnostické a terapeutické možnosti v minulosti velice často zapřičiňovaly mnohaměsíční zpoždění stanovení správné diagnózy a zahájení léčby. Dnes převažuje u pacientů s tuberkulózou ambulantní léčba. Tato léčba by měla ovšem měla být vedena lékařem, který má v tomto oboru dostatečně velké zkušenosti. Účinná terapie vyžaduje i dokonalé poznání prostředí nemocného a seznámení se s osobami v okolí nemocného a péči o ně.
Tuberkulóza patří k povinně hlášeným nemocem: každý lékař má povinnost každý případ ohlásit, a každý nakažený a nemocný musí být evidován.
Jak se provádí očkování proti tuberkulóze?
V České republice se proti tuberkulóze obvykle očkuje(není povinné). Základní očkování se provádí u dětí 4. den až 6. týden po narození, 1. přeočkování ve 2. roce a 2. přeočkování v 11 letech. Obě přeočkování se provádějí pouze u dětí s negativním kožním (tuberkulinovým) testem. Očkování bere v úvahu také zvýšené riziko nákazy při stále se zvyšujícím rozsahu migrace (osoby ze zemí s vysokým výskytem tuberkulózy) a při častém cestování do rozvojových zemí, a také stále se zvyšující výskyt kmenů Mycobacterium tuberculosis, které jsou rezistentní k lékům.
Kde na mě číhá v denním životě nebezpečí nákazy?
Zcela určitě je nejvyšší riziko nákazy při přímém kontaktu s nemocným člověkem. Stejně tak je nebezpečná práce v seniorských nebo ošetřovatelských domech, kde staří lidé žijí a jsou ubytováni společně, takže riziko šíření nemoci i šíření nákazy je podstatně vyšší.
R.Dob.31. 8. 2012 7:54:15
Emailu
Zaregistrovat se
