Syndrom atletického srdce

Srdečně-cévní reakce na zátěž je odrazem normálních adaptačních mechanizmů, které umožňují zvýšený transport a využití kyslíku v tkáních. K tomu je třeba zvýšit srdeční výdej (tzv. minutový srdeční objem - množství krve přečerpané z levé komory do systémového krevního oběhu během 1 minuty). Srdeční výdej lze zvýšit zrychlením srdeční frekvence méně i zvětšením tepového objemu (tj. množství krve vypuzeného z komory do oběhu při jednom stahu). Při zátěži se ve zvýšené míře extrahuje kyslík z tepenné krve. Zvyšuje se průtok krve v zatížených kosterních svalech a v srdečním svalu. Stoupá frekvence a síla kontrakce (stahu) srdečního svalu.

Jako syndrom atletického srdce označujeme soubor adaptačních příznaků, které jsou pozorovány u osob trénovaných ve vytrvalostní zátěži. Syndrom zahrnuje tyto projevy: pomalý tep (klidová sinusová bradykardie), přídatné zvuky v poslechovém fyzikálním vyšetření (třetí a čtvrtá ozva, šelesty v systole), řada abnormálních nálezů na elektrokardiogramu a zvětšení srdečního stínu na rentgenovém snímku hrudníku. Tento syndrom, který by byl u netrénované osoby považován za abnormální, by neměl být u trénovaného jedince chybně vyšetřen jako srdeční onemocnění.

Kapitoly

Činnost srdečně-cévního systému u sportovce - fyziologické poznámky

Pro vytrvalostně trénované atlety je charakteristické kromě zbytnění svaloviny srdce i zvětšení srdečního objemu. V reakci na rychlostní nebo silový trénink vzniká naopak zbytnění srdeční svaloviny i kosterního svalstva.

Rozšíření a zbytnění všech čtyř srdečních dutin (síní a komor) zvyšuje u vytrvalostně trénovaných atletů čerpací schopnost srdce. Při pomalé srdeční frekvenci je prodloužena doba diastolického plnění komor krví a zvyšuje se tepový objem Následkem zvýšeného tepového objemu je zvýšený přísun kyslíku tkáním v klidu i při zátěži. Celková koncentrace krevního barviva hemoglobinu (přenašeče kyslíku) a objem kolující krve jsou u vytrvalostně trénovaných jedinců rovněž zvýšené, což dále zlepšuje transport kyslíku. Tepová frekvence v klidu i při submaximální zátěži jakéhokoli stupně během tréninku postupně klesá. Příčinou je zejména zvýšená aktivita tzv. parasympatiku (část autonomního útrobního nervstva, regulujících činnost srdce nezávisle na naší vůli). Navzdory zvětšenému srdečnímu výdeji a díky zpomalení srdeční frekvence klesá spotřeba kyslíku v srdečním svalu při stejném množství odvedené zevní práce.

Netrénovaní jedinci zvyšují srdeční výdej zejména vzestupem tepové frekvence, zatímco vytrvalostně trénovaní atleti zejména zvýšením tepového objemu.

Objektivní nález a komplikace u syndromu atletického srdce

Charakteristická je pomalá tepová frekvence (sinusová bradykardie). Mohou se vyskytnout síňové i komorové poruchy srdečního rytmu, včetně síňokomorových blokád. Tyto arytmie jsou typicky bez příznaků a při vzestupu srdeční frekvence při zátěži se někdy zmenšují nebo mizí. Systémový krevní tlak se u atletů obvykle příliš neliší. Srdce je mírně zvětšené.

Neexistuje korelace mezi stupněm trénovanosti a stupněm bradykardie (pomalé srdeční činnosti), zvětšením srdce nebo změnami na elektrokardiogramu.

Neexistují důkazy o tom, že by i nejnamáhavější tělesná aktivita měla negativní vliv na srdečně-cévní činnost lidí s normálním srdcem nebo že by později způsobila srdeční onemocnění. U zdravých mladých atletů však někdy nastává náhlá smrt zřejmě v důsledku srdeční arytmie, přičemž příčinou arytmie je obvykle jiné základní srdeční onemocnění (ateroskleróza věnčitých tepen, myokarditida - zánět srdečního svalu a další onemocnění).

Přesto, že přípravě informací v našich článcích věnujeme maximální pozornost, všechny zde uvedené informace je nutno považovat za informativní. Při silných potížích, nápadných tělesných změnách nebo před užitím léků se bezpodmínečně ptejte svého lékaře nebo lékárníka. Především těhotné ženy a chronicky nemocní si musí před užitím každého léku vyžádat poučení o jeho vhodnosti a bezpečnosti.

0
1Pavel Kotas28. 7. 2013 18:05:16
Dobrý den.
Mám na vás zvláštní dotaz: Tlak jsem měl v těchto vedrech naměřený 110/78>tep 69..Běžně mám tep mezi 60-70. ..no dnes v tom vedru jsem musel naneštěstí bez auta jít narychlo koupit pytel betonu 40kg..takže jsem to vzal do krosny a pěšky jsem vyrazil 1,5km>šel jsem svižně (rychleji než okolojdoucí) cestou jsem si měřil tep a zjistil jsem že mám tep pouze okolo 100/min (v tom vedru je mi to dost divné..) naměřil jsem cca16-17tepů za 10sekund. Zdálo se mi to málo a tak jsem ještě v rámci sil trochu zrychlil a pak jsem vyšel do schodů v 1.patře>potom jsem naměřil tep cca 115/min. při 10ti vteřinách 19-20tepů.. Pak jsem měřil jak rychle se to stabilizuje takže po 1.minutě byl tep.92 po další minutě byl tep 80..ale pak už se tep téměř nesnížil.! >teď už je to hodina a já mám tep stále 78-80/min.! Tlak jsem si změřit nemohl.. Je toto normální..?? Byl jsem zadýchaný a očekával bych tep okolo 140-150 (jako v dřívějších dobách) a pak do tří minut snížení na 65.. Čím je tedy toto způsobené..? Můj věk:38, výška 178, váha 86 , trochu špekatím na břiše, sportuji jen občas a nejezdím ani na kole (ale dříve jsem pravidelně lezl po skalách a um.stěnách > s té doby si také pamatuji tepové frekvence vysoko nad 100/min.) Ted mě děsí že moje srdce jaksi nehodlá jen tak zrychlit>t.zn. nemohu ho jen tak něčím rozpumpovat>nechce to vylézt přes 120/min.. (nikdy jsem neměl mdloby ani dýchavičnost) Podotknu, že se necítím unavený ani nejsem nijak nemocný (mimo občasné projevy alergie) a s ničím se neléčím. Prosím vysvětlete mi proč když srdce rozběhnu přes 100, tak mu pak jak bych tak řekl dost dlouho trvá snížit frekvenci a stabilizovat na 65tepů/min. Předem děkuji za odpověď na email: faren@faren-praha.cz Přeji krásné dny, s pozdravem Kotas

Komentujte, hodnoťte, ptejte se!
Přihlašte se pomocí

nebo zadejte své jméno
Odběr novinek

Poradny

Kalkulačky

Poslední události