Syfilis byla pravděpodobně zanesena do Evropy námořníky, kteří doprovázeli Kryštofa Kolumba v roce 1493 do Karibského moře. Nejprve se nemoc usídlila ve Španělsku, odkud se neuvěřitelně rychle rozšířila po celé Evropě. První známá epidemie proběhla roku 1495 v okolí Neapole. Nákaza se v dalších letech vyskytovala především mezi žoldnéry, epidemii většinou přežilo pouze několik vojáků. V průběhu času se syfilis vyvinula do chronicky probíhajícího onemocnění. Touto chorobou v minulosti trpělo mnoho známých osobností, z umělců například van Gogh a Toulouse-Lautrec. K zásadnímu průlomu co do účinnosti léčby došlo až v roce 1943 objevem antibiotika penicilinu.
Průběh nemoci má tři typická stádia. První stádium (primární syfilis) začne 2 až 6 týdnů po nakažení v místě vstupu infekce do těla, kde se objeví tvrdý nebolestivý vřed: na pohlavních orgánech, v ústech, někdy dokonce na prstech. Zároveň dochází k nebolestivému zduření okolních lymfatických uzlin (nejčastěji v tříslech). Tyto projevy sice za několik týdnů samy odezní, ale bakterie se mezitím dostaly do celého těla. Druhé (sekundární) stádium se projeví za 6 až 12 týdnů a největšího rozvoje dosahuje za 3 až 4 měsíce.
Výrazným projevem je červená vyrážka na celém těle, nakonec i na vnitřních plochách rukou a chodidel. Lymfatické uzliny jsou opět zduřelé. Po několika měsících mohou příznaky zase samy vymizet, ale asi 10% pacientů má již zánětem postiženy oči, klouby, kosti, ledviny, mozkové pleny, játra a slezinu. Bývají i celkové příznaly, především horečka, bolesti hlavy a v krku. Po měsících či letech se objeví třetí (terciární) stádium, při kterém se v nejmírnějších případech objevují hlavně charakteristická zánětlivá ložiska v kůži (gumata): tvrdé hrboly, které poději měknou, rozpadají se a vředovatí. V závažnějších případech jsou postiženy vnitřní orgány, zejména srdce (kardiovaskulární syfilis) nebo nervový systém (neurosyfilis). Postižení nervového systému se vyvíjí pomalu, je dlouho bez závažnějších viditelných příznaků. Ale časem (u neléčených pacientů to bývalo ve čtyřiceti až padesáti letech věku) se vyvine progresivní paralýza s typickými poruchami citlivosti a reflexů, ale také s podrážděností, poruchami koncentrace, paměti a úsudku, bolestmi hlavy, nespavostí, velkou únavností. Pacient zanedbává hygienu a pořádek, má příznaky různých duševních poruch. Toto stádium je také označováno jako syfilitická demence (dementia paraplegica).
Treponema pallidum patří k bakteriím, které se jen velmi obtížně pěstují v laboratorních podmínkách. Dodnes je k tomu třeba používat pouze živé tkáně. Pro diagnostické potřeby se udržuje ve varlatech králíků. Pod mikroskopem jsou treponemy snadno viditelné, dokud jsou živé a pohyblivé. Když zahynou, barví se na rozdíl od jiných bakterií velmi špatně a je těžké je identifikovat. Infekci je ovšem možné snadno prokázat vyšetřením krve, v které jsou specifické protilátky proti treponemám.
Prostředkem léčby je po celou dobu, v kterémkoli stádiu, antibiotikum penicilin.
Naprosto otevřeně se o tomto problému bavte. Zeptejte se svého nového partnera/partnerky, zda v poslední době neprodělal/a nějakou pohlavní chorobu, případně zda není zrovna nemocný/á. Ze své vlastní nemoci nedělejte žádné tajemství, jinak zneužijete důvěru svého partnera a vystavíte ho riziku nákazy.
Naučte se rozpoznávat možné známky nemoci, například otevřené vředy, kožní vyrážku nebo výtok sekretu. Vždy si dobře svého sexuálního partnera prostudujte.
Omezte sex s partnerem v případě, že máte podezření, že by mohl mít nějakou pohlavní chorobu. Požadujte okamžité vyšetření lékařem, případně léčbu.
Používejte kondom a hlavně ho používejte správně! Kondom by měl být používán od prvního kontaktu až po ukončení sexu. Stejně tak může pomoci snížit riziko nákazy diafragma (pesar).
Spermicidní (spermie zabíjející) krémy zabíjejí i původce pohlavních chorob. Ovšem dlouhodobým používáním těchto přípravků může dojít k zánětu pochvy. Správné používání kondomu může vám i jiným zachránit život!