Výskyt srdečního selhání (slabosti srdečního svalu) stoupá se vzrůstajícím věkem. Dojde k němu tehdy, když je čerpací výkon srdce natolik omezený, že organismus již není dostatečně zásobován kyslíkem. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) je definováno jako snížení tělesné výkonnosti způsobené poruchou v oblasti srdečních komor. Přitom je rozlišováno selhávání levé a pravé srdeční komory (srdeční selhání pravé, respektive levé poloviny srdce), které mohou existovat buď samostatně nebo společně (celkové srdeční selhání).
Příčinami slabosti srdečního svalu jsou většinou onemocnění srdce a krevního oběhu, například vysoký krevní tlak, zánět srdce (karditida), chlopňová vada, ischemická choroba srdeční (ICHS) či prodělaný infarkt myokardu. Zřídka to jsou i onemocnění jiných orgánových soustav - například onemocnění štítné žlázy, které trvale přetěžuje čerpací výkon srdce.
Typickým příznakem srdeční slabosti je dušnost především při námaze a později - v těžkých případech - také v klidu. Na základě rozsahu omezené tělesné výkonnosti lze také odhadnout stupeň závažnosti onemocnění.
K příznakům srdeční slabosti (zejména levé srdeční komory) patří mimo to večer oteklé nohy (příčinou je zvýšené zadržování tekutin v tkáních). V noci jsou tekutiny uvolňovány, následkem je časté močení (nykturie). Ráno jsou nohy opět štíhlé. Oteklé nohy se vyskytují i při křečových žilách, v těchto případech se však neobjevuje dušnost. Při izolované slabosti pravé srdeční komory (pravostranné srdeční selhání) stojí v popředí otoky (typické jsou tzv. těstovité otoky dolních končetin, kdy tlak prstu na holenní kost zanechá „důlek“), při izolované slabosti levé srdeční komory (levostranné srdeční selhání) je význačnější dušnost, únava při námaze či zrychlený tep.
Převažuje-li porucha „levého srdce“ (levostranné srdeční selhání), dochází k hromadění krve v plicích s dušností. Život ohrožujícím projevem je akutní otok plic (plicní edém). Pacient je extrémně dušný, modrá v obličeji, má pocit úzkosti a dušení. Porucha „pravého srdce“ (pravostranné srdeční selhání) se projeví městnáním krve ve velkém oběhu (v dolních končetinách) a hromaděním tekutin v orgánech (zvětšení jater, zažívací potíže, zvětšené břicho).
Jak selhání levé, tak selhání pravé poloviny srdce vede v průběhu času k omezení výkonu především nepostižené srdeční komory, takže v pokročilých stádiích onemocnění dochází k nahromadění tekutin v plicích i v nohách. Střední délka života při srdečním selhání je zkrácena.
Dostane každý ve stáří srdeční slabost?
Zajisté ne každý starý člověk má srdeční slabost. Tak zvané „stařecké srdce“ je medicínský velmi sporný výraz. Je však jisté, že stáří zvyšuje riziko vzniku srdeční slabosti, je to ovšem pouze jeden z rizikových faktorů, kterými jsou např. vysoký krevní tlak, onemocnění srdečního svalu, chronické onemocnění plic atd.
Může každý pacient se srdeční slabostí dostat nové srdce?
Pouze pacienti bez dalších onemocnění, která by zhoršovala vyhlídky na úspěšnou transplantaci, přicházejí na seznamy čekatelů. Bohužel, jen někteří se transplantace dožijí - problémem je dostatek vhodných dárců.
Lze si s hodně penězi nové srdce koupit?
Ne, všechna evropská transplantační centra jsou napojena na jednu centrálu. Tam jsou registrováni všichni pacienti na seznamu čekatelů, a dárci srdcí jsou centrálně rozdělováni.
Jak dlouhá je střední délka života při srdečním selhání?
Střední délka života je závislá na stupni srdečního postižení a na možnostech léčby. Lze-li zmírnit postup lehké srdeční slabosti, je střední délka života skoro neomezená. Při těžké srdeční slabosti je délka života výrazně omezena.