Spála je u dětí v předškolním věku a školním věku poměrně rozšířená, ale ani u dospělých není ničím neobvyklým. Pouze kojenci jsou většinou díky protilátkám, které získají od matky, relativně v bezpečí před nakažením. Původci spály jsou bakterie, označované jako streptokoky. Streptokoky patří k nejčastějším původcům dětských infekcí. Šíří se pomocí kapének, kýcháním, kašlem nebo pomocí slin, na druhé straně ale také znečištěnými předměty (ruce, příbor, hračky). Rovněž osoby, které jsou zdravé a vůči infekci imunní, se po kontaktu s nakaženou osobou mohou stát přenašeči.
Spála je způsobena bakteriemi (streptokoky skupiny A), které většinou působí v nosohltanu. Pouze ve výjimečných případech infikují kožní poranění. Za projevy nemoci jsou zodpovědné jedovaté látky (toxiny), které streptokoky produkují. Ty mohou například poškodit krevní cévy v kůži a vyvolat typický spálový exantém. Existují různé typy streptokoků, které mohou vyvolat infekci, proto je také možné, aby se u člověka onemocnění spálou vyskytlo opakovaně.
První příznaky nemoci se objevují zhruba za 2 až 7 dní po nakažení. Onemocnění začíná náhlými bolestmi v krku, potížemi s polykáním, zčervenáním lící, zimnicí, zvracením, bolestmi hlavy a svalů končetin. Teprve později se objeví typické změny na kůži a sliznicích. Hltan se zabarví ohnivě rudě, a na sliznicích dutiny ústní a na mandlích se objeví červené skvrny. Jazyk je bíle povleklý, ale povlak po 3 až 4 dnech zmizí. Díky zánětu a oteklým chuťovým papilám má pak jazyk malinovou barvu („malinový jazyk“).
Mezi 2. a 4. dnem se objeví i jemná sametová spálová vyrážka (exantém). Červené skvrny od velikosti špendlíkové hlavičky do velikosti zrnek obilí, které začínají většinou v oblasti třísel a na vnitřní straně stehen, se pak dále šíří po celém těle. Pouze trojúhelník brada - ústa zůstává většinou ušetřen. Lehce vyvýšená vyrážka sametového charakteru nesvědí. Zpravidla se zřetelně odlišuje od vyrážek, které vznikají při spalničkách nebo zarděnkách. Spálová vyrážka přechodně mizí pod tlakem dřevěné špachtle. Při opakované nákaze může vyrážka i chybět! Po jednom až třech týdnech odezní vyrážka definitivně a kůže se začne loupat, nejvíce na dlaních a na chodidlech.
Všeobecně platí, že při odpovídající léčbě onemocnění proběhne bez komplikací. Spála může být někdy doprovázena i hnisavým zánětem mandlí a středního ucha. Někdy se po třech až čtyřech týdnech po odeznění symptomů a po ukončení antibiotické léčby projeví druhé onemocnění s horečkou, zduřenými krčními uzlinami a někdy také se zánětem vedlejších dutin nosních. Jiné možné pozdní komplikace jsou revmatická horečka se zánětem srdečního svalu a onemocnění ledvin.
Proto lékař i po odeznění nemoci sleduje funkci ledvin a srdce. Vyšetřením moči je možné stanovit, zda se nejedná o zánět ledvinových klubíček (glomerulů) - glomerulonefritidu. Velmi vzácný, ale nebezpečný je septický průběh spály. Je to prudce probíhající forma onemocnění, případně i smrtelná, která se projevuje vysokou horečkou, zvracením, průjmem, krvácením do sliznic a kůže, ztrátami vědomí, těžkými poruchami srdce a šokem.
Očkování proti spále není prakticky možné, protože stretokoky se vyskytují v mnoha typech. Proto se i po prodělání nemoci člověk může znovu nakazit, v dětství i v dospělosti. Děti, které jsou nemocné spálou, by se především měly izolovat od ostatních dětí. Sourozenci dětí trpících spálou, kteří jsou ještě zdraví, by měli začít navštěvovat školu nebo školku až poté, co jim to dovolí lékař. Pomocí výtěru z hltanu je možné zjistit, zda se nakazili i ti členové rodiny, kteří se zatím jeví jako zdraví. Ty by pak bylo možné začít léčit penicilinem ještě před propuknutím nemoci. Nebezpečí přenosu nákazy trvá ještě 24 hodin po začátku úspěšné léčby antibiotiky (u neléčených osob 3 týdny). Také při vypuknutí spály v dětském zařízení je mimo jiné možné zatím ještě zdravým dětem dát preventivně antibiotika. Toto opatření se nazývá chemoprofylaxe.
Není možné uspíšit uzdravení i bez léčby antibiotiky?
Spála je kvůli možným těžkým vedlejším komplikacím, které vzniknou v případě, že se původce nemoci rozšíří po těle, považována za nebezpečnou nemoc. Zejména pak na následné revmatické komplikace je třeba dát pozor. Proto by měl být při podezření na spálu ihned vyhledán lékař. Potvrdí-li se toto podezření, lékař doporučí léčbu pomocí antibiotik, aby se bakterie co nejrychleji usmrtily a omezilo se riziko vzniku komplikací. Proto není odmítnutí antibiotik správné.
Jakým způsobem mohu sama doma podpořit léčbu stanovenou lékařem?
Tím, že zajistíte, aby nemocný pravidelně užíval antibiotika a měl dostatek klidu. Během horečky pomáhá, společně s klidem na lůžku, i pravidelný pitný režim, aby se tak vyrovnaly ztráty tekutin, a také přikládání obkladů na lýtka. Proti bolestem v krku a potížím při polykání pomáhá kloktání (šalvějovým a ibiškovým čajem nebo dezinfekčními roztoky) a teplé obklady na krk.
Existují podporující homeopatické prostředky pro lidi nemocné spálou?
Podpoření léčby antibiotik pomocí homeopatickým prostředků je možné, ovšem lékařem stanovená léčba antibiotiky by neměla být v žádném případě nahrazena pouze léčbou homeopatickou. K podpoření léčby se nabízí v závislosti na průběhu a konstituci nemoci např. belladonna, ferrum phosphoricum, apis a aconitum. Užití jednotlivých homeopatik závisí na konkrétních případech, a proto by mělo být užití těchto léků nejprve prodiskutováno s vaším ošetřujícím lékařem.
Co mám dávat svému dítěti během nemoci k jídlu?
Při potížích s polykáním obdrží dítě svou stravu v kašovité nebo tekuté formě. Při horečce je důležité hodně pít, např. medem oslazený lipový čaj. Aby se podpořila přirozená bakteriální střevní flóra, která je užíváním antibiotik postižena, doporučuje se jíst pravidelně jogurty.