Šedý zákal je onemocnění oční čočky, při kterém postupně dochází ke ztrátě její průzračnosti a ke zhoršování zraku. Je světově nejčastější neinfekční příčinou oslepnutí. Zatímco v rozvojových zemích hrozí šedý zákal asi 17 milionům lidí, v průmyslových státech je ohrožených méně, neboť existuje dostupná léčba - náhrada nemocné čočky umělou. Několik týdnů po operaci vidí pacient - byť leckdy s pomocí brýlí nebo kontaktních čoček - zpravidla znovu tak dobře jako před onemocněním.
Vlohy pro vznik šedého zákalu jsou dědičné - a to dominantně. Pro potomky osob se šedým zákalem to znamená, že s 50% pravděpodobností je během života šedý zákal také postihne. Mimo tyto genetické dispozice se může šedý zákal vytvořit v důsledku komplikací v prenatálním vývoji nebo ve spojení s jiným onemocněním. Pro normální vývoj dítěte je zvláště nebezpečné virové onemocnění matky (např. zarděnky) nebo její expozice rentgenovému záření v prvních třech měsících těhotenství.
Katarakta se zpravidla dostavuje ve vyšším věku, častěji u diabetiků. Příčinou jejího vzniku může být RTG i UV záření, některé oční choroby (uveitida) či dlouhodobé užívání kortikosteroidů.
Často velmi rychle (během několika hodin) vzniká zákal čočky po poranění oka nebo náhlým krevním výronem do oční bulvy.
Šedý zákal nezpůsobuje žádné bolesti. Schopnost vidění se zpočátku příliš nezhoršuje (oči si částečně zvykají na pomalé změny). Proto postižení poprvé zpozorují šedý zákal většinou až v pokročilém stádiu.
Onemocnění se projevuje v různých formách, podle místa a hustoty zákalu. Podle toho je různě omezena schopnost vidění. Například u zákalu v jádru čočky (nukleární katarakta) časem vzniká dalekozrakost, takže pacient ke svému údivu opět čte bez brýlí (stařecká dalekozrakost). U zákalu pod zadním pouzdrem čočky je tomu přesně naopak. Vidění na blízko je horší, než by odpovídalo stupni zákalu.
Všem formám je společné, že jsou oči (obzvláště v noci) citlivější na světlo než je obvyklé. Obraz je potom nejasný a zkreslený.
Podle příčin nemoci trvá často roky než šedý zákal „dozraje“. U takzvaného stařeckého zákalu, který postihuje pacienty po 60. roce života, se vidění zhoršuje nepozorovatelně, ale plynule. V nejhorších případech vede šedý zákal k úplnému oslepnutí. Jedinou možností léčby je operace, při které se odstraní staré čočky a jsou nahrazeny novými, umělými.
Oční lékař může zakalení čočky rozpoznat s pomocí oftalmoskopu. Lze jím zjistit změny na očním pozadí, cévnatce, sítnici i na zrakovém nervu. V pokročilém stádiu lze šedý zákal rozpoznat pouhým okem. Zkouška zraku pak ukáže, do jaké míry má postižený omezené schopnosti vidění. Lékař potom rozhodne o způsobu léčby.
Ke krátkodobému zlepšení zrakové ostrosti slouží upravené kontaktní čočky nebo brýle. Léky jsou převážně nasazovány z psychologických důvodů, schopnost vidění však nezlepšují. Jak již bylo řečeno, nejúčinnější metodou je operace. Lékař ultrazvukem rozdrtí starou čočku, odsaje ji a vyčistí zbylé pouzdro. Potom se do pouzdra zasune implantát z plastu nebo ze silikonu, a tím je zákrok hotov. Pro očního lékaře je tato ambulantní a bezbolestná operace rutinou a probíhá prakticky vždy úspěšně a bez komplikací. Může se provádět i ve vysokém věku.
Když zpozorujete začínající zákal čočky, doporučujeme okamžitou návštěvu očního lékaře. Ten vám objasní příčiny onemocnění, zjistí pokročilost onemocnění a případně doporučí operativní zákrok.
Prevence takzvaného stařeckého zákalu neexistuje. Předejít se dá poškození zárodku RTG zářením (u těhotných žen by měly být vždy využívány jiné zobrazovací metody!) nebo vzniku katarakty v důsledku špatné kontroly cukrovky. Diabetici by měli neustále dbát na přesné stanovení potřebné dávky inzulinu.
Operativní výměna staré zakalené čočky za novou umělou je jediná možnost, jak šedý zákal odstranit. Existují pacienti, kteří se nesmějí operovat?
Tento zákrok přichází v úvahu asi u 95% všech pacientů. Některá onemocnění pacientů tuto operaci očí vylučují - např. extrémní krátkozrakost (myopie), silné změny na sítnici podmíněné cukrovkou, nebo degenerace rohovky.
Zákrok většinou probíhá ambulantně. Čeho musí pacient dbát před operací a po ní?
Oči by měly být co možná nejsterilnější. Aby se to mohlo zaručit, kape si pacient již několik dní před operací do očí antibiotické kapky. Také po operaci hrozí velké nebezpečí, že se do oka dostane infekce. Kapky a masti obsahující antibiotika pravděpodobnost vzniku infekčních komplikací snižují. Obzvláště důležité: i když vás oko kvůli začínajícímu podráždění svědí, v žadném případě si ho nemněte, neboť by se mohla řezná rána znovu otevřít!
Uvidím ihned po operaci opět dobře?
Ne. Optimální tloušťku umělé čočky lze sice poměrně přesně odhadnout (pomocí ultrazvuku), ale přesto jsou většinou k úpravě ostrosti vidění nutné brýle nebo kontaktní čočky. Po operaci se také mění lom paprsků v oku. Proto jsou definitivní brýle (nebo jiná podpora oka) předepisovány nejdříve čtyři až šest týdnů po operaci.
Emailu
Zaregistrovat se
