Popáleniny a opařeniny jsou nejbolestivějšími vnějšími zraněními vůbec. Ročně je zaznamenáno mnoho tisíc případů popálenin, většinou z neopatrnosti nebo nerozvážnosti. U dětí jsou popáleniny a opařeniny dokonce druhým nejčastějším poraněním vůbec. Rozsah poranění je závislý na typu horké látky, teplotě a délce působení. Kupříkladu vařící voda má teplotu 100°C, olej 200°C a otevřený oheň až 1200°C. K poškození pokožky dojde již působením vody 52°C teplé.
Termické popáleniny vznikají při styku kůže s otevřeným ohněm,
Opařeniny při kontaktu s horkými tekutinami nebo parou.
Popáleniny způsobené elektrickým proudem.
Úder bleskem je kombinací termické a elektrické popáleniny.
Chemické popáleniny vznikají kontaktem s kyselinou nebo louhem.
Závažnost popálenin je vyjadřována třemi stupni, ale protože příznaky se vyvíjejí postupně, skutečný stupeň a rozsah popálení se dá zpočátku jen těžko stanovit.
U popálenin prvního stupně je pokožka narudlá, horká a oteklá. Postižený cítí pálivou bolest.
Dojde-li k zarudnutí kůže se silným otokem a tvorbě puchýřů, jejichž spodina je silně bolestivá, označuje se tento stav jako popálenina druhého stupně. Po popálení kontaktem s horkými předměty nebo tukem se většinou velice rychle tvoří puchýře, rána vlhne a mokvá.
Popálenina třetího stupně je označením pro popáleniny, při nichž dojde k zničení povrchové i hlubších vrstev částí kůže až k zuhelnatění. Pocit bolesti je díky obrovskému poškození nervů v místě popáleniny silně potlačen. Pokožka může být bílá, ale také jasně červená (když došlo k fixování krevního barviva hemoglobinu v hlubší vrstvě kůže).
Nemoc z popálení: Celkové účinky mohou být závažnější než viditelné místní. Rozsáhlé popáleniny mají za následek těžké, často smrtelné celkové poškození organismu. Při popálení se rychle zvýší propustnost cév, objem cirkulující krve se zmenší: vyvíjí se šok, k jehož vzniku přispívají obrovské bolesti. Následuje otrava zplodinami ze spálených bílkovin (popáleninové toxiny), které mohou navíc vyvolat selhání ledvin.
Vedle okamžitých škod jako je bolest, zničené tkáně a akutní ohrožení života, vzniká i velice vysoké riziko infekce otevřených ran. Vzniklé jizvy jsou příčinou fukčních, kosmetických a tím i psychických problémů. Velice často je nutná různě rozsáhlá transplantace kůže.
Ohrožení života vzniká u dospělých lidí při popálení více než 15% tělesného povrchu, u malých dětí dokonce již při popálení 8%. Při odhadu popálené plochy se používá tzv. devítkové pravidlo. U dospělých představují popáleniny hlavy a krku devět procent, popálení ramen také devět procent, zadní a přední části trupu 2x devět procent, genitálií jedno procento a dolních končetin 2x devět procent.
U dětí platí kvůli zřetelným rozdílům tělesných proporcí následující hodnoty: Hlava a krk - 16%, ramena - po 9%, přední a zadní strana trupu 2x 9%, dolní končetiny po 17%.
Jedním ze základních pravidel určování rozsahu popálenin je i takzvané pravidlo ruky: Plocha ruky postiženého odpovídá zhruba jednomu procentu celého povrchu těla.
Dodržovat klid - žádná panika!!!
Co potřebuje vědět stanice první pomoci?
Následující byste měli dělat v případě, že se někdo popálí, opaří nebo prodělá úraz elektrickým proudem:
Při popálenině nebo opařenině musí být postižené místo okamžitě chlazeno - nejlépe držet několik minut pod tekoucí ledovou vodou. Látka, která je na ráně přilepena, se tak dá podstatně lépe odloupnout. Není-li to možné, alespoň po dlouhou dobu přikládat ručníky namočené v ledové vodě a často střídat. Velice účinný způsob chlazení rány je použití zmrazených potravin - ovšem zabalených například do ručníku, aby nevzniko nebezpečí infekce. Později pomůže u malých popálenin dexpanthenol nebo algeldrat (oba přípravky urychlují hojení popálené kůže), případně mast, gel nebo krém s heřmánkem, prhou nebo měsíčkem, které také napomáhají zacelení rány.
Popáleniny a zvláště opařeniny patří v dětském věku k nejčastějším poraněním. Podobně jako v případě otravy jsou děti nejvíce ohroženy ve věku mezi 2. a 4. rokem, kdy mají snahu objevovat nové věci a jsou neskutečně zvědavé. Rodiče a vychovatelé mají v tomto období vysokou míru odpovědnosti: musí nejen odstranit z dosahu dětí možné příčiny popálení, nýbrž také dětem vysvětlit, proč jsou takové předměty nebezpečné.
Musím dát první pomoc každému, i cizím lidem?
Ano. V případě nouze, to znamená při úrazu, v situaci akutně ohrožující život nebo v případě otravy musíte pomoci. Pomoc je nejen morální, ale i právní povinností. Neposkytnutí první pomoci je trestným činem, kterého se dopustí každý, kdo v případě nutnosti neposkytl první pomoc, ačkoliv to bylo nutné a ačkoli by tato pomoc nijak neohrozila pomáhající osobu, případně by jí nezpůsobila nebezpečí nebo zranění.
Co mám dělat, když přesně nevím, co bych dělat měl?
V každém případě byste se měl obrátit na záchrannou službu. Pak dělejte to, co vám záchranáři poradí.