Téměř každý člověk měl alespoň jednou nějakou lehčí formu pyrózy, především po těžkém, tučném jídle a několika sklenkách alkoholu. Většinou se omezuje na nepříjemný pocit v horní části břicha a na kyselou chuť v ústech, které opět po několika hodinách bez dalších příznaků zmizí. Mnoho lidí trpí častým pálením žáhy. Pálení žáhy, resp. kyselé říhání je charakteristickým příznakem takzvané regurgitace (zpětný tok žaludečních šťáv). U postižených se téměř při každém říhnutí nebo shýbnutí dostane malé nebo i větší množství žaludečních šťáv (kyselina solná) do jícnu. Protože ten na rozdíl od žaludku neTuto zvláštní bolest, popisovanou pacienty jako pálení či tlak za dolní částí hrudní kosti, vyvolává podráždění jícnu zpětným proniknutím kyselého obsahu do žaludku.
Čas od času postihne pálení žáhy zřejmě každého, avšak jestliže na tuto bolest trpíte pravidelně, na vině zřejmě bude refluxní choroba jícnu. V případě regurgitace se žaludeční šťávy vrátí až do úst, a pokud se tak stene v noci, je to nebezpečné, neboť hrozí, že obsah žaludku zateče do dýchacích cest.
Refluxní chorobu doprovází noční kašel, astma či chrapot a nezřídka jsou pacienti také postiženy vysokou kazivostí zubu, neboť na sklovinu negativně působí kyselé pH.
Pálení žáhy trápí postižené především po konzumaci smažených či tučných jídel, alkoholu, kávě, ale také kvůli kouření. Častěji postihuje těhotné ženy nebo obézní lidi a někdy se objevuje především při poloze vleže.
Riziko pyrózy sníží opatření jako nejíst na noc, stejně jako si nejít lehnout po jídle i vyvarování se kávy a alkoholu. Pomoci mohou také antacida, což jsou léky, jež snižují kyselost žaludku a chrání jícnovou sliznici. Jestliže vás trápí pálení žáhy často, doporučujeme endoskopické vyšetření. Při něm je endoskop zaveden přes ústa až do jícnu, a gastroenterolog si tak může prohlédnout jícnovou sliznici.
Vyhledat lékaře je důležité, protože refluxní choroba jícnu způsobuje kromě zánětů a vředů Barretův jícen, kvůli kterému pak stoupá riziko vniku nádoru.ní chráněn odolnou vrstvou hlenu, bývá žaludečními kyselinami rozleptáván. U 10 % pacientů se vyvine zánět jícnu (esophagitis).
U chronického pálení žáhy bývá často zcela ochablý sval, dolní svěrač jícnu (sfinkter), který odděluje žaludek od jícnu. Sfinkter za normálních okolností zamezuje vyrovnávání tlakových rozdílů mezi horní částí břicha a hrudníkem. Je-li tlak v břišní oblasti příliš vysoký, např. kvůli příliš těsným šatům nebo kvůli těhotenství, anebo je-li sníženo svalové napětí sfinkteru např. působením léků, může kyselý obsah žaludku vystoupat do jícnu. Stejně tak může být příčinou infekce nebo anomální poloha žaludku. Taktéž psychická zátěž, především pocity frustrace a hněvu, mohou mít za následek pálení žáhy.
Mimo to na vyvolání choroby působí:
Potíže se většinou dostavují v pravidelném intervalu po jídle: pálivý pocit za hrudní kostí, kyselé říhání nebo lehká až středně těžká nevolnost se zvrácením malého množství potravy. Krom těchto denních potíží trpí mnoho lidí také nočním pálením žáhy. Těmto pacientům hrozí větší nebezpečí, že se vyvinou komplikace. V noci, vleže, je doba kontaktu kyseliny a jícnu delší a kyselina tak může způsobit větší škody. Kromě toho může kyselý obsah žaludku přetéci z jícnu do průdušnic a průdušek a vést tak ke chronickému kašli. V každém případě byste měl/a s pomocí lékaře zavčas objasnit příčiny své pyrózy a nechodit k lékáři teprve, když se objeví komplikace. Jelikož se příznaky pyrózy (bodavá bolest za hrudní kostí) mohou podobat příznakům při srdečním záchvatu, musí lékař oba stavy odlišit. Osobám se srdečním onemocněním nebo s vysokým krevním tlakem hrozí zvýšené riziko srdečního záchvatu, a měly by proto při potížích co nejrychleji vyhledat lékaře.
Za účelem vyjasnění příčiny vzniku pyrózy a zabránění pozdějším komplikacím se pacientům s chronickým pálením žáhy doporučuje:
Gastroskopie
U gastroskopie je do žaludku jícnem vsunuta tenká, ohebná trubička, na jejímž konci se nachází malá kamera a nepatrné kleštičky (gastroskop). Na monitoru je možné sledovat stav jícnu, vrátníku a žaludeční sliznice. Zpravidla se navíc kleštičkami provádí odběr vzorků sliznice, v nichž pak histologická laboratoř zjišťuje přítomnost rakovinových buněk a původců infekcí.
Měření pH
Nosem se do jícnu zavede malá sonda měřící kyselost. Údaje, jež nasbírá, jsou 24 hodin zaznamenávány malým přenosným počítačem.
Rentgenové vyšetření
Po požití kontrastní látky (bariumsulfatový roztok) může být sledován obsah a funkce žaludku a jícnu. Lékař vyvíjí tlak na pacientův žaludek a přitom pozoruje, kolik kontrastní látky stoupá do jícnu. Tímto způsobem může přímo zjistit, jak „těsný“ je sfinkter.
Vyšetření srdeční funkce
Jelikož se příznaky pyrózy (bodavá bolest za hrudní kostí) mohou podobat příznakům při srdečním záchvatu, musí být oba stavy spolehlivě odlišeny. S tím cílem může být provedeno vyšetření srdeční činnosti, zejména u pacientů, kteří mají srdeční onemocnění nebo vysoký krevní tlak.
Při léčení pyrózy stojí na prvním místě obecná, nelékařská opatření:
K léčbě pyrózy jsou k dispozici různé léky:
Důležité je, abyste si dal/a v otázce dávkování a nejvhodnější doby aplikace poradit od svého lékaře nebo lékárníka.
Lékaře byste měl/a každopádně vyhledat v případě, když do dvou týdnů nedosáhnete žádného úspěchu dodržováním všeobecných opatření, jako např. změnou způsobu života nebo vlastní medikací s použitím antacid.