Otřes mozku
Otřes mozku (commotio cerebri)
Pád při lyžování, při jízdě na kole nebo pád ze schodů - existuje mnoho možností, jak přijít k otřesu mozku. Typickými příznaky otřesu mozku, který patří do skupiny zavřených mozkolebečních poranění, jsou ztráta vědomí, dočásná ztráta paměti a zvracení. Oproti místním poraněním a zlomeninám lebky se otřes mozku týká samotného mozku, aniž by musela být poškozena kůže nebo lebeční kosti. Může ovšem také provázet i poranění měkkých tkání hlavy nebo zlomeniny lebečních kostí.
Kapitoly
Příčiny/rizikové faktory
K otřesu mozku může vést každé tupé poranění hlavy. Mezi takové se počítají pády, rány, mohutný tlak dopadajících předmětů, jakož i naražení na jiné předměty, kupříkladu na čelní sklo automobilu. Otřes mozku se dostavuje převážně při nehodách v domácnosti, při práci nebo v silničním provozu. Ve vzácnějších případech bývá způsoben svévolnými údery.
Průběh
Otřes mozku je poraněním mozku, při němž nedochází k žádným morfologickým změnám mozkové tkáně. Vždy se vyléčí. Představuje tedy krátkodobou \"poruchu provozu\" mozku. Dlouhodobá poškození nenastávají. Celkový obraz otřesu mozku lze popsat pomocí tří příznaků: prvním je ztráta vědomí ve chvíli úrazu, která většinou trvá jen několik vteřin, v nejkrajnějším případě pak nejvíce jednu hodinu. Druhým příznakem je amnézie, dočasná ztráta paměti. Tato dočasná ztráta paměti se netýká pouze doby, během níž je člověk v bezvědomí. Častokrát chybí v paměti poslední vteřiny před úrazem, což vysvětluje, proč nejsou oběti nehody schopny ji přesně vylíčit a objasnit. Ani po probrání se z bezvědomí mozek okamžitě svou funkci v plném rozsahu neobnoví. Dočasná ztráta paměti trvá po kratší časový úsek často ještě po návratu vědomí. Třetím znakem je zvracení. K tomu může dojít během bezvědomí nebo později. Někdy nenastává vůbec. Dalšími doprovodnými jevy mohou být nevolnost, podráždění, závrať, bolesti hlavy a ospalost.
Následky
Většina pacientů je po několika dnech opět absolutně v pořádku, ale během prvních dní se většinou objevuje bolest hlavy, závrať, otupělost apod. Dlouhodobá poškození po otřesu mozku nenastávají.
Rozpoznání/vyšetření
Jelikož pacient není většinou schopen lékaři podat žádné údaje týkající se úrazu, je zapotřebí, aby průběh nehody popsal někdo třetí. Ne vždy jsou patrné známky poškození lebky, například odřeniny nebo boule. V okamžiku lékařského ošetření je postižený většinou opět při vědomí, na nic si však nevzpomíná. Na rentgenovém snímku lebky nelze rozpoznat žádné změny, takže lékař musí svou diagnózu stanovit na základě informací, které mu byly dány a zhodnocení stavu nemocného.
V některých klinikách se provádí EEG (elektroencefalografie, měření elektrických proudů v mozku). Ta sice rozpozná změny, neukazuje však přímo na otřes mozku. Příznaky jako kolaps nebo zvracení samy o sobě také ještě neznamenají otřes mozku. Dignóza otřesu mozku je na místě pouze tehdy, když došlo k bezvědomí, dočasné ztrátě paměti, a případně i ke zvracení.
Léčba
Při otřesu mozku není nutné zvláštní ošetření. Přesto bývají pacienti 24 hodin pod dohledem v nemocnici. Úraz postihující lebku by mohl vyvolat krvácení do mozku. Jelikož krvácení do mozku může velmi pomalu vést k životně nebezpečnému poškození mozku, je pacient pro jistotu pod bedlivou kontrolou, při které lékaři sledují stav vědomí, délku dočasné ztráty paměti a reakce zornic. Symptomaticky léčeny bývají pouze bolesti hlavy, zvracení a eventuálně poruchy krevního oběhu. Důležité: Ačkoli je otřes mozku pouze lehkých zraněním, měl by se člověk při každém poranění hlavy, které je spojeno s bezvědomím, svěřit pro jistotu do rukou lékařů.
Prevence
Poněvadž se úrazy mohou stát kdykoli, kdekoli a za rozličných podmínek, lze se před nimi pomocí preventivních opatření chránit jen částečně. Jedinou přiměřenou ochranou je nošení přilby v takových situacích, kdy je riziko poranění hlavy zvýšené - při práci na staveništi, v silniční dopravě při jízdě na motocyklu, mopedu i na kole (aniž by to musel zákon přímo ukládat). Přilbu by měli rovněž nosit rychlobruslaři, kanoisté na divoké vodě a horolezci.
Časté dotazy
Mé dítě prodělalo otřes mozku. Kdy může jít opět do školy?
Po dobu, kdy dítě trpí bolestmi hlavy a případnou nevolností, podrážděním nebo zvracením, by do školy chodit nemělo. Během několika dní bolesti hlavy a zvracení ustane a dítě se bude zřejmě cítit lépe, bude opět čilejší a může jít do školy. Učitelé by ale měli vzít v úvahu sníženou schopnost soustředění, která se obvykle vrátí k normálu teprve po několika týdnech.
Musím po otřesu mozku ležet v posteli?
Sám/a budete cítit, co vám dělá dobře a co vám škodí. Určitě byste se po dobu bolestí hlavy neměl/a příliš přepínat. Budete-li při každém pohybu cítit silné bolesti hlavy, měl/a byste se chovat skutečně velmi klidně a raději si lehnout. Když se budete cítit lépe, klidně můžete vstát.