Svým 80% podílem je nedostatek železa nejčastější příčinou anémií. Anémií z nedostatku železa jsou téměř výlučně postiženy ženy. Tato okolnost se dá vysvětlit především zvýšenou spotřebou železa během menstruace, těhotenství a šestinedělí. Nezřídka mívají nedostatek železa také děti, ale jen asi 3% mužů. Sideropénie se projevuje anémií, změnami na kůži a sliznicích a sníženou odolností organismu.
Železo se v našem organismu vyskytuje v různých formách. Největší část železa (70%) je v těle vázaná na červené krevní barvivo, hemoglobin. Hlavní funkcí hemoglobinu je přenášet kyslík do všech tkání a orgánů těla. Jeden gram hemoglobinu obsahuje přibližně 3,4 mg železa. Muž vážící 70 kg s 15 g hemoglobinu na 100 ml krve má tedy při celkovém objemu krve okolo 5 litrů ve svém těle 2,55 g železa vázaného na hemoglobin. Pro horší časy si naše tělo ukládá asi 1/5 veškerého železa jako zásobní železo, především v buňkách krevní dřeně, jater, sleziny a jiných orgánů. Železo je v nich vázáno na bílkovinu jako feritin a hemosiderin. Jako takzvané funkční železo je uloženo dalších 12% zásoby železa.
Je to nezbytná součást důležitých enzymů a nachází se ve svalech (myoglobin, který také slouží jako zásobník kyslíku ve svalové tkáni). Není-li železo uloženo nebo v jakékoli formě vázáno, hovoří se o transportním železe. Přenáší se pomocí bílkovin, nazývaných transferiny. Ačkoliv se v této formě vyskytuje pouze minimální část (0,1%) celkové tělesné zásoby železa, plní centrální funkci: v závislosti na nabídce železa v potravě a na jeho poptávce v lidském organismu je železo transferinem přenášeno do zásobníků a odtud poté mobilizováno.
Za skupiny se zvýšeným rizikem nedostatku železa jsou považovány těhotné ženy, dospívající a lidé živící se vegetariánsky, zvláště ti, kteřá nejí ani ryby, ani mléčné produkty. Všeobecně lze u nedostatku železa rozlišit následující příčiny:
Lehký nedostatek železa může negativně působit na mozkové funkce (schopnost učení). Obecně se při nedostatku železa projevují nespecifické příznaky jako bolesti hlavy a poruchy koncentrace, malátnost a únava. Slabost a dušnost již při menší zátěži mohou ukazovat na chybějící kyslík v těle. Znakem chudokrevnosti jsou vedle bledé barvy kůže především pobledlé sliznice. Bylo by však mylné usuzovat na anémii pouze na základě bledosti. Existují lidé, kteří mají kvůli hluboko uloženým nebo zúženým kožním cévám od přírody bledou pokožku („zdánlivá anémie“).
Začínající nedostatek železa zůstává většinou nepoznán a může být prokázán pouze prostřednictvím laboratorního vyšetření krve. Při rozvinutém nedostatku železa jsou příznaky různorodé. Možné je vytváření rýh na nehtech prstů, vzniknout mohou také tzv. miskovité nehty (koilonychie). Kromě toho se nehty a vlasy stávají křehkými, dochází k vypadávání vlasů. Častým jevem bývá suchá pokožka a svědění, stejně jako trhliny v sliznici ústní dutiny a v ústních koutcích, které jsou obzvláště v zimě pociťovány velmi nepříjemně. Dosti neobvyklým projevem nedostatku železa je Plummerův-Vinsonův syndrom, při němž se vyskytují problémy s polykáním (dysfagie), způsobené tenkou slizniční membránou, která vrůstá napříč do průsvitu jícnu.
Nedostatek železa způsobený ztrátami krve se rozvíjí velmi pomalu, protože nejprve se spotřebovávají zásoby železa v těle. Ženy mají obecně menší zásoby železa než muži a současně zvýšenou ztrátu krve kvůli menstruaci, takže jsou vystaveny dvojnásobně zvýšenému riziku. U mužů a žen může být nedostatek železa vyvolán ztrátami krve při krvácení z trávicího traktu v důsledku zánětu střeva nebo slizničních vředů, vyvolaných např. užíváním aspirinu nebo jiných nesteroidních antirevmatik. Objasnění nedostatku železa je možné prostřednictvím zevrubné anamnézy (otázky po ztrátách krve nebo potížích) i jednoduché krevní zkoušky, která ukáže snížený obsah hemoglobinu v červených krvinkách a sníženou hladinu železa. Obtížněji lze dospět k objasnění příčin nedostatku železa. Svému lékaři můžete s vyšetřením pomoci tak, že budete na jeho dotazy odpovídat co možná nejpřesněji a nejzevrubněji.
V prvé řadě usiluje léčba o odstranění vlastních příčin (zdrojů krvácení). Navíc musejí být vyprázdněné zásobníky železa znovu naplněny zvýšeným přísunem železa. Léčba železem by měla být prováděna minimálně 3 až 6 měsíců, neboť tělo dokáže z potravy využít pouze omezené množství železa. Železo se obvykle podává 2x denně, a to ve formě tablet obsahujících 200 - 300 mg železa, často v kombinaci s kyselinou askorbovou, aby byl příjem železa usnadněn.
Léčba železem může stolici zbarvit černě, nebuďte proto zneklidněn/a. Dbejte na to, abyste užíval/a železo 1 - 2 h před nebo po jídle, neboť jinak se mohou vyskytnout nepříjemné bolesti břicha. Když dostanete zácpu, může to být znamením pro snížení dávek. Již po 8 - 10 dnech lze rozpoznat první změny krevního obrazu: v krvi se objevují předstupně zralých červených krvinek, retikulocyty, které ukazují, že se začíná zvyšovat tvorba nových krvinek. Ve zvlášť těžkých případech nedostatku železa musí být železo vpraveno přímo do krevního řečiště. Touto cestou se dají obejít ztráty, k nimž dochází v zažívacím ústrojí. Léky obsahující železo musejí být stejně jako všechny ostatní léky stále chráněny před dosahem dětí! 10 - 20 tablet přípravku obsahujícího železo může způsobit již těžké, životu nebezpečné projevy otravy.
Nejdůležitější upozornění: vyvážená strava dostatečně pokrývá denní potřebu železa. Jelikož je tělo schopné vstřebat pouze 10% přiváděného železa, měla by strava obsahovat desetinásobek množství denní spotřeby. Naše tělo dokáže mnohem lépe vstřebávat železo ze živočišné stravy (maso a ryby) nežli z rostlinné, protože v mase je již železo vázáno na hem (nebílkovinou část krevního barviva). Vysoký podíl železa obsahují různé druhy zeleniny, celozrnné a mléčné produkty. Často doporučovaný špenát ale není tak bohatý na železo, jak se dříve předpokládalo. Uvažte také, že čaj, káva i vápník, obsažený ve velkém množství v mléčných produktech, jsou při vstřebávání železa spíše překážkou. Vitamin C je naproti tomu značně usnadní.
,knlknln13. 1. 2013 18:34:07
Emailu
Zaregistrovat se
